Ostatní státy

Na občany nečlenských států (tj. států mimo EU, EHP a Švýcarsko) se v některých případech mohou vztahovat pravidla vyplývající z evropských předpisů dána členstvím České republiky v EU. Jedná se především o situace, kdy tyto osoby legálně pobývají na území jednoho členského státu a jejich situace není omezena pouze na tento jediný stát, například pracovně migrují do jiné země EU. Tato pravidla vyplývají z evropských předpisů – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1231/2010, kterým se rozšiřuje osobní rozsah Nařízení (ES) č. 883/2004 a Nařízení (ES) č. 987/2009 na osoby ze třetích států. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 859/2003 pak rozšiřuje používání ustanovení Nařízení (EHS) č. 1408/71 a Nařízení (EHS) č. 574/72 na občany třetích zemí, kterých se tato ustanovení dosud netýkala výhradně z důvodu jejich občanství.  

Česká republika také s některými státy uzavřela bilaterální smlouvu o sociálním zabezpečení. Na občany z těchto smluvních států se pak v oblasti sociálního zabezpečení vztahují ustanovení vyplývající z těchto smluv. Význam pak mají především ty uzavřené smlouvy o sociálním zabezpečení, které upravují také poskytování zdravotní péče a zdravotní pojištění. Jedná se o státy jako je Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora, Makedonie, Turecko nebo Japonsko. Více informací k jednotlivým mezinárodním smlouvám naleznete na stránkách Centra mezistátních úhrad www.cmu.cz.

Poskytování zdravotní péče a zdravotní pojištění cizinců a osob, na které se nevztahují ani evropské předpisy ani žádná z bilaterálních smluv o sociálním zabezpečení, se řídí výhradně pravidly vyplývajícími z českých zákonů. Jedná se především o zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Mezi základní povinnosti cizinců pak dle zákona patří povinnost mít na dobu dlouhodobého pobytu mít uzavřeno zdravotní pojištění (a to buď tzv. zdravotní pojištění pro cizince, nebo zákonné veřejné zdravotní pojištění).

Více informací viz: Otázky a odpovědi: Zdravotní pojištění cizinců

Také čeští pojištěnci, pokud dlouhodobě cestují do ciziny mimo členské státy EU nebo mimo smluvní státy, se řídí v oblasti zdravotního pojištění výhradně dle českých předpisů. Například, v případě dlouhodobého pobytu v cizině se mohou odhlásit z veřejného zdravotního pojištění (za zákonem stanovených podmínek).

Otázky a odpovědi

1. Jedu na 14 dní do Chorvatska. Je zde platný EHIC?

Ano, přestože se nejedná o členský stát EU, je od 15. 9. 2005 možné použít v Chorvatsku kartu EHIC. Po jejím předložení máte nárok na nezbytnou zdravotní péči za podmínky, že bude poskytnuta ve zdravotnickém zařízení napojeném na tamní zákonný systém veřejného zdravotního pojištění. O kontaktech na taková zdravotnická zařízení doporučujeme se předem informovat (informace naleznete v publikaci CMÚ „Průvodce po EU“, nebo na www.cmu.cz ).

2. Jaký mají význam mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení?

Některé mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení, které ČR uzavřela, obsahují také ustanovení týkající se zdravotního pojištění a zdravotní péče. V uzavřených smlouvách je obecné pravidlo, že čeští pojištěnci mají během pobytu ve smluvním státě nárok na zdravotní péči v nezbytném rozsahu, pokud zdravotní stav vyžaduje její neodkladné poskytnutí, a to na účet české zdravotní pojišťovny. Na druhé straně mají příslušníci uvedených smluvních států také stejný nárok během jejich pobytu v ČR.

Uvedený nárok však nezahrnuje potřebnou spoluúčast, kterou si bude muset pacient uhradit sám a dále nezahrnuje například transport zpět do ČR.  Více informací o zdravotní péči pro české pojištěnce v uvedených státech naleznete na stránkách CMU www.cmu.cz.

V Chorvatsku a Makedonii stačí pro poskytnutí zdravotní péče v uvedeném rozsahu předložení české karty EHIC, ve zbylých smluvních státech je potřeba předložit příslušný formulář s označením „CZ/název smluvního státu 111“, který si můžete vyzvednout na některé pobočce ZP MV ČR.

Dalším pravidlem vyplývajícím z mezinárodních smluv v případě Chorvatska a Turecka je účast v systému veřejného zdravotního pojištění v ČR pro osoby pobírající důchod nebo důchody z jednoho nebo obou smluvních států a mající bydliště na území ČR.

V případě Makedonie a dále Srbska a Černé Hory mají osoby pobírající důchod nárok na plnou zdravotní péči ve státě, kde bydlí a to na náklady instituce státu, ze kterého jim je důchod vyplácen. Více informací Vám poskytne ČSSZ nebo OSSZ www.cssz.cz nebo CMU www.cmu.cz.  

Další zemí, se kterou ČR uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, která se alespoň z části dotýká oblasti zdravotního pojištění, je Japonsko. Z jejího ustanovení mimo jiné pro oblast zdravotního pojištění vyplývá účast ve zdravotním pojištění v ČR pro rodinné příslušníky pracovníků, kteří jsou na základě smlouvy s Japonskem o sociálním zabezpečení účastníky zdravotního pojištění v ČR. Rodinní příslušníci zde pojištěného pracovníka tedy nemusí být zdravotně pojištěni v Japonsku, ale v případě bydliště v ČR spolu s pracovníkem mohou být účastníky místního systému veřejného zdravotního pojištění.

3. Moje dcera žije dlouhodobě v USA. Změnilo se pro ni něco v oblasti zdravotního pojištění?

USA nejsou členem EU a smlouva mezi ČR a USA o sociálním zabezpečení nezahrnuje oblast zdravotního pojištění. Vaše dcera má proto vůči zdravotní pojišťovně v ČR stejné povinnosti jako český pojištěnec. V případě jejího dlouhodobého pobytu v zahraničí může být odhlášena od povinnosti odvádět pojistné na veřejné zdravotní pojištění, a to podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění.

Po dobu odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině nemá nárok na úhradu zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění v ČR. Po svém návratu do ČR a při opětovném přihlášení u zdravotní pojišťovny v ČR pak je třeba doložit, že měla během dlouhodobého pobytu v USA zdravotní pojištění. Pokud by tuto skutečnost nedoložila, musela by uhradit dlužné pojistné za celou dobu přerušení pojištění u zdravotní pojišťovny v ČR.  

4. Jedu na 14 dní do Chorvatska. Co musím jako dialyzovaný pacient udělat, aby mi ZP MV ČR uhradila dialýzy při mém pobytu?

Chorvatsko není členem EU, je proto třeba požádat ZP MV ČR o předchozí schválení úhrady dialýzy v Chorvatsku. K žádosti je třeba předat nález Vašeho lékaře a informaci o tom, kde budete podstupovat dialýzu, Váš současný stav, léky, které užíváte, a především jak často podstupujete dialýzu. V Chorvatsku byste měl také mít dohodnuté zařízení, kde budete dialýzu podstupovat. ZP MV ČR by měla znát předem cenu této zdravotní péče. Poté Vám ZP MV ČR vystaví formulář CZ/HR 111 A, který byste měl mít s sebou na cestu do Chorvatska a předložit jej ve zdravotnickém zařízení, kde dialýzu podstoupíte.

5. Jsem Ukrajinec a pracuji již 5 měsíců v Praze. Proč mi Vaše pracovnice odmítla vydat EHIC. Jedu do Francie. ČR je členem EU, měl bych mít tedy ve Francii také nárok na zdravotní péči nebo ne?

Vzhledem k tomu, že nejste občanem členského státu EU, vztahují se na Vás výhradně české právní předpisy. Podle těchto se stáváte českým pojištěncem v případě zaměstnání pro zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území ČR. Z tohoto titulu máte na území ČR nárok na úhradu zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a  zdravotní pojišťovna v ČR Vám pro tyto účely vydá průkaz pojištěnce platný na území ČR.  

Ukrajina není členem EU, jedná se o tzv. třetí stát ve vztahu k EU. Nárok na úhradu zdravotní péče v  zemích EU, EHP a ve Švýcarsku (tzv. lékařsky nezbytnou zdravotní péči na náklady české zdravotní pojišťovny, po předložení karty EHIC) se na Vás jako občana třetího státu bude moci vztahovat až po splnění podmínek vyplývajících z nařízení EU upravujících aplikaci koordinačních evropských nařízení na příslušníky třetích států. Podmínkou je splnění legálního pobytu v zemi EU a splnění podmínky přeshraničního (pracovního) migračního prvku. Za splnění podmínky lze považovat nepřetržité podléhání českým právním předpisům po dobu 12 měsíců za posledních 18 měsíců a předchozí podléhání právním předpisům některého jiného státu EU, EHP a Švýcarska či prvek pracovní migrace do jiného státu EU, EHP či Švýcarska.  Pro uznání příslušného nároku se sčítají i jednotlivé pojistné doby. Poté je možné na Vaši žádost vydat Vám kartu EHIC.

6. Kdy se osoba stane pojištěncem v ČR v případě, že nebyla v ČR nikdy zdravotně pojištěna?

Účastníkem veřejného zdravotního pojištění se mohou stát osoby, splňující jednu z následujících podmínek:

Osoby ze třetích zemí, které jsou v ČR zaměstnány (pro zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území ČR) a mají povolení k pobytu  za účelem  zaměstnání a  povolení z úřadu práce.

Osoby, které získaly na území ČR trvalý pobyt,

Osoby, na které se vztahují evropská koordinační nařízení a které ve smyslu těchto nařízení začaly podléhat evropským právním předpisům (výkon výdělečné činnosti).  

Osoby, na které se vztahují evropská koordinační nařízení a které mají ve smyslu těchto nařízení na území ČR své těžiště zájmů (tzv. faktické bydliště).

Nezaopatřené rodinné příslušníky pracovníků z EU (tedy pracovníků, na které se vztahují evropská koordinační nařízení).

7. Dlouhodobý pobyt v cizině

Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, nejsou pojištěnci povinni odvádět pojistné na veřejné zdravotní pojištění po dobu, kdy jsou dlouhodobě v cizině. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt déle než 6 měsíců. Pojištěnec musí o dlouhodobém pobytu v cizině učinit u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení a odhlášení od povinnosti odvádět pojistné je možné až den následující po dni, uvedeném v tomto písemném prohlášení.

Po dobu odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině nemá pojištěnec nárok na úhradu zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění v ČR. Po svém návratu a při opětovném přihlášení u zdravotní pojišťovny v ČR pak pojištěnec musí doložit, že po dobu dlouhodobého pobytu v cizině byl zdravotně pojištěn. V případě, že by zdravotní pojištění v cizině nedoložil, musel by zpětně doplatit pojistné na veřejné zdravotní pojištění tak, jakoby v cizině nepobýval.

V případě dlouhodobého pobytu v členských státech EU, EHP či ve Švýcarsku, je třeba posoudit, zda se na českého pojištěnce nezačnou, například z důvodu výkonu výdělečné činnosti, vztahovat právní předpisy daného státu, a to na základě evropských koordinačních nařízení. V takovém případě, by se český pojištěnec stal pojištěncem tohoto státu EU, EHP či Švýcarska. Nejednalo by se tedy o dlouhodobý pobyt v cizině dle českého zákona, ale o „odchod“ do jiného členského státu EU /EHP či Švýcarska. Taková situace může trvat i dobu kratší šesti měsíců.

V každém případě je nezbytné o daných skutečnostech informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu v ČR. Více informací o evropských předpisech o koordinaci systémů sociálního zabezpečení naleznete v sekci otázek a odpovědí „Evropská unie“.

8. Odjíždím do zahraničí, chci zrušit zdravotní pojištění v ČR, co mám udělat?

Ze zdravotního pojištění v ČR z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině se lze odhlásit v případě, že pobyt je delší než 6 měsíců. Po tuto dobu není pojištěnec s trvalým pobytem v ČR povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění v ČR, ale po návratu musí doložit, že byl v cizině zdravotně pojištěn nebo že měl sjednáno cestovní pojištění do zahraničí. Pokud pojištěnec nedoloží potvrzení o zdravotním pojištění v cizině, musí v ČR doplatit zpětně pojistné na veřejné zdravotní pojištění, jakoby v cizině nepobýval a to i přesto, že po celou dobu nečerpal zdravotní péči v ČR.

Před odjezdem do ciziny musí pojištěnec o této skutečnosti učinit osobně písemné prohlášení nebo ho provede osoba na základě ověřené plné moci a současně odevzdat průkaz pojištěnce. Toto odhlášení nelze provést zpětně.

V případě, že budete pobývat v některé ze zemí EU, EHP či ve Švýcarsku, kde se na Vás z důvodu aplikace evropských koordinačních nařízení začnou vztahovat právní předpisy daného státu, přestáváte být českým pojištěncem. Neplatí proto ani pravidlo odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, neboť pojištěncem v systému zdravotního pojištění jiného státu EU, EHP či Švýcarska se stanete okamžikem splnění pravidel vyplývajících z evropských koordinačních nařízení. Tuto skutečnost je také třeba oznámit zdravotní pojišťovně, prostřednictvím vyplnění tiskopisu Prohlášení o těžišti zájmů v EU a dále je třeba vrátit průkaz pojištěnce. Po návratu je třeba doložit, že jste podléhal předpisům jiného členského státu.

9. V roce 2009 jsem přerušila zdravotní pojištění a odjela do Anglie jako au pair. Po celou dobu jsem nebyla zdravotně pojištěna. Co musím nyní doložit při obnovení zdravotního pojištění u ZP MV ČR?

Po vstupu ČR do EU jsou závazná evropská nařízení koordinující systémy sociálního zabezpečení členských států (viz otázky a odpovědi „Evropská unie“). V případě, že jste jako au-pair nezačala z titulu výkonu výdělečné činnosti ve Velké Británii podléhat tamním právním předpisům, byla jste po celou dobu Vašeho pobytu ve Velké Británii českým pojištěncem, který využil možnosti odhlášení se od povinnosti odvádět pojistné na veřejné zdravotní pojištění v ČR z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí.

Od 1. 5. 2004 musíte prokázat platbu pojistného v Anglii. Obraťte se na pracoviště ZP MV ČR, kde Vám bude zdravotní pojištění obnoveno a bude Vám vydán průkaz pojištěnce.  Pokud doložíte doklady potvrzující pojistný vztah v Anglii, nebudete muset nic doplácet. Pokud doklady nepředložíte, budete si muset doplatit zdravotní pojištění zpětně, jako  byste v zahraničí nebyla.

10. Od září 2002 žiji v zahraničí, před odjezdem jsem se odhlásila z placení zdravotního pojištění a uzavřela jsem si cestovní pojištění. Nyní bych ráda na tři týdny přijela zpět do ČR na dovolenou. Jak mám nyní postupovat, pokud bych potřebovala navštívit v ČR lékaře?

Při návštěvě nebo návratu do ČR a registraci zpět ke ZP MV ČR, musíte doložit doklady o zdravotním pojištění v cizině za dobu, kdy jste byla odhlášena. Pokud tyto doklady nepředložíte, budete si muset doplatit zdravotní pojištění zpětně, jako  byste v zahraničí nebyla. Po té Vám  bude vystaven průkaz pojištěnce na dobu, po kterou budete v České republice pobývat. Vztahuji se na Vás práva a povinnosti jako na každého jiného českého pojištěnce. Pokud nebudete v ČR celý kalendářní měsíc, nejste povinna hradit zdravotní pojištění ani jeho poměrnou část. Před ukončením pobytu v ČR opět vrátíte na pracovišti ZP MV ČR průkaz pojištěnce a vyplníte prohlášení o dlouhodobém pobytu v zahraničí. Není-li Váš další pobyt v zahraničí delší než 6 měsíců, musíte si zdravotní pojištěni uhradit zpětně po návratu do ČR.

11. Před rokem 1989 jsem emigroval do zahraničí a nyní se vracím. Je možné být pojištěn u ZP MV ČR?

Jedná se o zvláštní případy, které upravuje zákon:

U osob, které byly v cizině nepřetržitě v období od 31. prosince 1992 až do 1. května 1995, vzniká povinná účast ve všeobecném zdravotnímu pojištění až po návratu z ciziny. To znamená, že i povinnost platit pojistné vznikne až dnem návratu z ciziny. Pobyt v cizině v uvedeném období jsou takové osoby povinny zdravotní pojišťovně doložit.

Osoby, které se vrátí z ciziny po nepřetržitém pobytu, který započal mezi 1. lednem 1993 až 1. červencem 1993, a den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, pokud byly:

po celou dobu pobytu v cizině zdravotně pojištěny,

a nebyla za ně proplacena českou zdravotní pojišťovnou žádná zdravotní péče, mohou požádat zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup, jako by před odjezdem učinily na zdravotní pojišťovně PROHLÁŠENÍ. To znamená, že za dobu pobytu v cizině nemusejí zpětně doplatit pojistné české zdravotní pojišťovně. Po návratu je nutno předložit zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a o jeho délce.

Podmínkou samozřejmě je, že osoba, která se takto vrací do ČR, má v ČR zařízen trvalý pobyt. Být občanem ČR a mít český pas není dostačující. Je třeba se obrátit nejlépe na místní (městský, obecní atd.) úřad, u kterého byla osoba k trvalému pobytu přihlášena před odjezdem do zahraničí a dojednat další záležitosti. Případně se ohledně záležitostí týkajících se trvalého pobytu lze informovat na zastupitelských úřadech ČR.