[Logo] Průvodce preventivní péčí ZP MV ČR
Vyberte téma, které Vás zajímá a o kterém se chcete dozvědět více
  [Search] Hledání   [Groups] Zpět na home page 
HORY - rizika na horách, vysokohorská nemoc
Index průvodce » První pomoc v konkrétních situacích - NOVÉ!!!
HORY - rizika na horách, vysokohorská nemoc

Hory. Kouzelné slovo pro ty, kdo rádi cestují. Nezáleží na ročním období, na horách je krásně celý rok. Ať se v létě procházíte, sbíráte borůvky, vylézáte na kopce či jedete na kole, nebo v zimě lyžujete, sáňkujete či jezdíte na běžkách, existuje na horách mnoho rizik a úrazů, o kterých byste měli vědět dřív, než se někam vydáte. A tato rizika budou i náplní našeho dalšího článku.
Pobyt na horách nikdy nepodceňujte. V průběhu roku horská služba zaznamená cca 8000 výjezdů k úrazům. K těm nejčastěji dochází kvůli vlastní nepozornosti, riskování, podceněním vlastních sil či počasí. Zjistěte si proto všechny dostupné informace o místu, které chcete navštívit a dobře se vybavte, včetně lékárničky. Profesionální pomoc horské služby dorazí až za nějakou dobu (standardně 15 až 20 minut) od zavolání. Nezapomeňte také vždy počítat s rychlou proměnlivostí počasí. Půjdete-li do hor sami, vždy někoho informujte, kam jdete a kdy přijdete, vždy mějte plně nabitý mobilní telefon. A k jakým úrazům tedy nejčastěji na horách dochází?

1. Zlomeniny

Příčiny: Zranění způsobená pády s porušením celistvosti kosti – tato zranění jsou běžná nejen při zimních sportech, ale i při jízdě na kolech, turistice či při běžných procházkách.

Příznaky: Bolestivost a otok v místě zlomeniny, ztráta funkčnosti a hybnosti, postupně vzniká hematom, při otevřené zlomenině je vidět otevřená rána s kostí, rána může různou intenzitou krvácet.

První pomoc: Vždy je nutné postiženou končetinu znehybnit a chladit.

2. Vymknuté klouby

Příčiny: Zranění, které je velmi časté u snowboardu a pádech z kola – kloub vlivem nárazu vypadne z kloubní jamky a zůstává mimo ni.

Příznaky: Zraněný má oteklý kloub, končetina je zkroucená v nepřirozené poloze, nelze s ní hýbat.

První pomoc: Je potřeba vymknutou část fixovat ve vynucené poloze (tzn. nehýbat s ní a zafixovat v té poloze, ve které zranění nejméně bolí) a poraněný kloub chladit. Nikdy se nesnažte vymknutou končetinu napravovat a nahazovat zpět!

Prevence: V létě kvalitní obuv, pohyb po doporučených trasách, zbytečně neriskovat, na kole (pouze s helmou) jet vždy opatrně s ohledem na terén a případné ostatní cyklisty či turisty. Při zimních sportech (doporučujeme hlavně u lyží a snowboardů) je potřeba pamatovat na helmu a páteřní chránič, vždy se řiďte pokyny u středisek, při jízdě na sjezdovce jeďte opatrně, vždy s ohledem na ostatní jezdce.



viz kapitola Poranění pohybového aparátu https://eforms.zpmvcr.cz/jforum/posts/list/79.page

3. Úrazy hlavy

Příčiny: Údery do oblasti hlavy různé intenzity a na různý podklad. Časté při pádech s nechráněnou hlavou. Bohužel k nim může dojít i při běžné turistice.

Příznaky: Otevřená rána v oblasti hlavy, často hodně krvácí (mozek je nejvíce prokrvovaný orgán), bolesti hlavy různé intenzity, nevolnost, zvracení, u dětí může být i nápadná spavost. Možná desorientace, zmatenost, ztráta paměti, při těžším poranění či kombinaci zranění je přítomno bezvědomí různé délky a intenzity.

První pomoc: Vždy kontrolujte, zda je pacient při vědomí, mějte také na paměti, že při otevřených poraněních rána masivně krvácí, ačkoli se může jednat o menší zranění. Pokud je pacient v bezvědomí, jako první zajistěte průchodnost dýchacích cest (záklonem hlavy nebo zotavovací polohou), teprve poté ošetřete ránu na hlavě.

Prevence: Na kolech či lyžích vždy pamatujte na kvalitní helmu. Dobře vybraná helma Vás chrání při pádech a dokáže předejít až 85% úrazů a těžkých následků.



viz kapitola Bezvědomí prosté https://eforms.zpmvcr.cz/jforum/posts/list/62.page

4. Různé typy ran a krvácení

Příčiny: Vznikají při pádech a následném porušení celistvosti kůže, s různou intenzitou krvácí.

Příznaky: Krvácející rána různého vzhledu (bodná, tržná, řezná, s cizím tělesem…).

První pomoc: Vždy je důležité zjistit, o jaký typ krvácení se jedná a zastavit jej. Pokud se rána nachází v oblasti hrudníku či břicha, přemýšlíme i o komplikacích jako jsou vnitřní krvácení a šok. Dlouhé rovné řezné rány lze přímo v terénu „zašít“ mašličkami z leukoplasti, přiblížením okrajů rány k sobě zmírníme krvácení i bolestivost, rána se lépe uchytí a rychleji se hojí. Nezapomeňte ránu vyčistit od hrubých nečistot a vydesinfikovat (nejlépe vodou či peroxidem vodíku).

Prevence: Nejlepším pomocníkem proti ranám jsou chrániče a rukavice. Chrániče jsou důležité především při výuce (kolo, koloběžka, brusle) malých dětí, kde k pádům a ranám často dochází.

viz kapitola Krvácení https://eforms.zpmvcr.cz/jforum/posts/list/35.page
viz kapitola Rány a ošetření lokálních poranění https://eforms.zpmvcr.cz/jforum/posts/list/72.page

5. Infarkt myokardu

Na horách velmi často dochází k podcenění vlastních sil a zdraví. Pro zajímavost uvádím, že v roce 2004 byl nejčastějším důvodem úmrtí na horách právě infarkt myokardu, v roce 2011 ze 14 smrtelných případů se 11 úmrtí týkalo právě selhání krevního oběhu (zdroj: Horská služba v ČR).

Příčiny: Jedná se o ucpání některé z cév vedoucích k srdci, to pak není dostatečně zásobeno krví, selhává krevní tlak a tělo je nedostatečně okysličováno.

Projevy: Projevuje se nejčastěji prudkou bolestí za hrudní kostí, která může vystřelovat do levé ruky, nohy či pod levou lopatku. Pacient je bledý, povrchně dýchá.

První pomoc: Postiženého uklidněte, posaďte, uvolněte oděv, zakažte jíst, pít, mluvit, kouřit, co nejrychleji zavolejte záchranku. Čím dříve se postižený dostane na kardiologickou jednotku, tím lépe. Pokud po infarktu postižený nedýchá, jedná se o zástavu a je potřeba ihned zahájit resuscitaci!

Prevence: Nehazardovat se svým zdravím, pravidelně navštěvovat preventivní prohlídky a vyšetření doporučená lékařem. Na horách pak nikdy nepřeceňujte své možnosti a často odpočívejte, pokud je to potřeba. Pamatujte, že na horách platí zásada, že skupina by se vždy měla přizpůsobit nejslabšímu jedinci.



viz kapitola Závažné interní stavy https://eforms.zpmvcr.cz/jforum/posts/list/75.page

6. Akutní horská nemoc – AHN (vysokohorská nemoc)

Jedná se o stav fyzické nepohody, která vzniká pobytem ve vyšších nadmořských výškách, je důsledkem přizpůsobování těla horším podmínkám (aklimatizace). Ve vyšší nadmořské výšce totiž klesá tlak vzduchu a tím i obsah kyslíku. Po vhodné době aklimatizace (2-3 dny) většinou všechny příznaky odezní. Ve většině případů je AHN závislá na rychlosti výstupu. Může se projevit již ve výšce kolem 3.000 m.n.m. (u velmi citlivých jedinců již od 2000 m.n.m.). V případě přetrvávajících problémů je nutné ihned zahájit sestup do nižších poloh. Při podcenění Akutní horské nemoci hrozí vysokohorský otok plic nebo vysokohorský otok mozku a následná smrt.

Příklady výskytu AHN:
- Ve výšce 3500 m onemocní některou z forem horské nemoci 50-75% osob, ve výšce 5000 m pak téměř všichni, jestliže vystoupí rychle.
- Nejčastěji se AHN vyskytuje ve výšce 3000-6000 m. Lze se s ní setkat i v Alpách, kde však stihnete sestoupit dříve, než dojde k jejímu rozvoji.

Příčiny: Nedostatečná aklimatizace ve vyšších nadmořských výškách.

Příznaky pro lehkou formu AHN: Bolest hlavy, nevolnost, únava, nespavost (tzv. "pocit z výšky"). Mohou se vyskytnout krátkodobé noční zástavy dýchání, krvácení do sítnice, jedinec má mírně zrychlený tep i v klidu hned po probuzení. U některých osob se vyskytují také otoky obličeje a končetin, dušnost při námaze a zvýšená teplota. Zpravidla příznaky samy vymizí během 24-48 hodin.

Příznaky pro počínající výškový otok (mozku či plic): Bolest hlavy nelze utišit léky, je trvalá a velmi silná, patrný je znatelný pokles výkonnosti, často s poruchou rovnováhy (souvisí s omámeností a pocitem závratí, které jedinec cítí). Zrychlený tep provází pocit silného „bušení srdce“, při dýchání jsou slyšitelné „chrůpky“ (vnímáte je jako bublání či praskání bublin), často se objevuje silná nevolnost a zvracení, jedinec je světloplachý, málo čůrá (množství moče klesá pod 0,5l/24h).

Příznaky pro rozvinutý otok (mozku či plic): Zrychlený tep a dušnost přetrvává i v klidu, při dýchání jsou na dálku slyšet chropy, pacient vykašlává zpěněný hlen, má poruchy zraku i neurologické poruchy, často má velmi iracionální chování v důsledku těžkých halucinací, udává tlak za hrudní kostí, postupně se objevuje těžké bezvědomí až smrt.

První pomoc: Pokud se vyskytnou minimálně dva příznaky, jedná se s jistotou o AHN a je nutné okamžitě zastavit výstup, případně sestoupit. Nemocný nikdy nesmí zůstat sám, zejména ne při sestupu. PLATÍ: Při pochybnostech sestup!

Prakticky lze závažnost horské nemoci a možná opatření rozdělit takto:

Lehká AHN - Bolest hlavy a nevolnost, nechutenství nebo nespavost, závratě - acylpyrin nebo paralen, delší odpočinek
Střední AHN - Stálá bolest hlavy neustupující po lécích, zvracení - acylpyrin klid nevystupovat
Těžká AHN - Dušnost a rychlý tep v klidu, extrémní únava, snížená tvorba moče - sestup, kyslík, léky

Prevence: Akutní horské nemoci lze předejít dostatečnou aklimatizací, pomalým výstupem (300 - 500 výškových metrů za jeden den a noc, po 1000 metrech se doporučuje udělat den pauzu) a věnování pozornosti případným prvním příznakům. Důležitý je dostatečný pitný režim. Průběh aklimatizace neurychlí žádný lék!

Pro ZP MV ČR zpracovala Libuše Terezie Vojtová, lektorka první pomoci
 
Index průvodce » První pomoc v konkrétních situacích - NOVÉ!!!
Přejít na:   
ZP MV ČR - váš partner v preventivní péči
Powered by JForum 2.1.8 © JForum Team