[Logo] Průvodce preventivní péčí ZP MV ČR
Vyberte téma, které Vás zajímá a o kterém se chcete dozvědět více
  [Search] Hledání   [Groups] Zpět na home page 
TONUTÍ - příčiny, příznaky, první pomoc
Index průvodce » První pomoc v konkrétních situacích - NOVÉ!!!
TONUTÍ



Léto a voda. Dvě věci, které si bez sebe nedovedete představit. Chodíte na koupaliště, jezdíte k moři, kupujete si na zahrady bazény, sjíždíte s kamarády vodu. To vše k letním radovánkám neodmyslitelně patří. Stačí však chvilka nepozornosti, přecenění vlastních sil či nerespektování zákazů, a lehce se může stát, že se někdo začne topit. Co v takových případech dělat a jak se zachovat při záchraně tonoucího bude náplní tohoto článku.

Dovolujeme si upozornit, že záchrana tonoucího je velmi nebezpečná a tonoucí dvanáctileté dítě dokáže utopit dospělého statného muže. Pamatujte proto vždy na svojí bezpečnost a máte-li tu možnost, použijte k záchraně jakékoli záchranné pomůcky.

Tonutí: je dušení ve vodě, kdy tento stav tonoucí (třeba i dočasně) přežije
Utonutí: je smrt udušením z nedostatku vzduchu

Pokud se někdo začne topit, v zásadě se děje toto:

1. Mokré tonutí: člověk nadechne vodu do plic, voda zaplní plíce a kyslík se tím nedostane do plic a do krve, tonoucí se začne dusit, zmatkovat, postupně upadává vlivem nedostatku kyslíku do bezvědomí, během krátké chvíle se zastaví i srdce – cca 85-90% případů

2. Suché tonutí: při vniknutí vody do pusy dojde ke křečovitému sevření hrdla (laryngospasmu), který zabrání vodě dostat se do plic, ale současně jsou uzavřeny dýchací cesty. Tonoucí se začne dusit právě kvůli tomuto sevření hrdla, postupně upadá do bezvědomí a zůstává ležet na hladině. Po krátké době křeč poleví, dýchání se obnoví, protože však tonoucí často leží obličejem ve vodě, vdechne vodu, následuje sekundární mokré tonutí – 10-15% případů

Důležitý je také fakt, v jaké vodě se člověk topí, rozhoduje nejen teplota vody (ve studené vodě dojde k prudkému snížení celkové tělesné teploty a zpomalení životních funkcí, po zástavě je možné člověka oživit i po delší době pod vodou), ale především také to, zda se postižený topí ve sladké či slané vodě.

Tonutí ve sladké vodě
Sladká voda je oproti krvi hypotonická (krev je slanější než voda, která se dostala do plic) – voda se z plic proto vstřebává do krevního oběhu, ničí plicní sklípky, dochází k otoku plic. Krev se neokysličuje, člověk se dusí. Při masivním vniknutí vody do plic dochází navíc ještě k rozpadu červených krvinek.

Tonutí ve slané vodě
Mořská voda je slanější než krev. Dostane-li se mořská voda do plic, začne se krev z krevního oběhu vstřebávat do plic a tím dojde k okamžitému otoku plic. K tomuto jevu může dojít i při malém množství vdechnuté slané vody! Krev nemůže být okysličována, postižený se dusí, vykašlává zpěněnou krev, upadá do bezvědomí. Tonutí ve slané vodě je mnohem horší a progresivnější!

U postiženého, který vdechl slanou vodu, byť je bez příznaků, musí dojít k hospitalizaci na několik dní. Pacient je až 72 hodin po vdechnutí slané vody ohrožen tzv. SEKUNDÁRNÍM TONUTÍM! (tento termín se používá u pacientů, u kterých dojde k vnitřnímu utopení až po několika hodinách od samotného tonutí)

Nejčastější příčiny tonutí:
- přecenění sil a vyčerpání organismu (plavání na dlouhé vzdálenosti, plavání v proudu či ve vlnách, podcenění počasí či teploty vody)
- náhlá změna zdravotního stavu těsně před skokem do vody či ve vodě (např. infarkt, mrtvice či záchvat epilepsie)
- srdeční zástava (rychlé ochlazení těla, náraz břicha na hladinu při skocích do vody) - následek náhlé reflexní smrti způsobené podrážděním nervu vagu (= nerv bloudivý)
- potápění a potápěčské nehody (pozor na soutěže typu „kdo déle vydrží pod hladinou na jeden nádech“)
- úraz při skoku do vody (nejčastěji jsou to úrazy hlavy a krční páteře)
- psychická příčina (např. ve chvílích, kdy se plavec dozví, že je pod ním velká hloubka – začne zmatkovat, bát se a následně se topit)
- návykové látky (alkohol, drogy)

Příznaky:
- tonoucí začíná ve vodě zmateně mávat rukama, cákat a potápět se pod hladinu
- panicky sahá po všem, co se okolo něj mihne (strach o život může způsobit, že v tuto chvíli utopí i toho, kdo se jej pokusí vytáhnout z vody)
- postupně ztrácí síly a v důsledku tonutí a nedostatku kyslíku upadá do bezvědomí
- tělo chvíli „splývá na hladině“, poté se potápí

První pomoc:
- Pamatujte vždy na svou bezpečnost, máte-li možnost cokoli do vody hodit, udělejte to (například plovací kruh, balón, který upustíte a zavážete na provaz, svázané oblečení do dlouhého provazu, nafukovací matrace, dlouhá větev…)!
- Musíte-li do vody skočit, vezměte si záchranné pomůcky s sebou, zujte si boty (jako pomůcka vystačí prázdná 1,5 l PET lahev – unese až sedmdesát kilo)!
- Do vody skákejte po nohách, které mírně rozkročíte (zabráníte tak nejen případnému poranění hlavy při skoku do neznámé vody, ale hlavně neztratíte vizuální kontakt s tonoucím – při tomto skoku se vám nepotopí hlava).
- Připlavte zhruba 2m od tonoucího – pokud máte záchranné pomůcky a tonoucí vnímá, podejte mu je, pokud nemáte, počkejte, dokud tonoucímu nedojdou síly, teprve poté se k němu přibližte.
- Jestliže tonoucí plave na hladině, nehýbe se, otočte jej za ruku na záda, dlaněmi chytněte hlavu a vytáhněte ke břehu.



- Máte-li loďku, snažte se resuscitovat hned po vytažení do loďky.
- Po vytažení z vody zahajte neodkladnou resuscitaci ihned poté, co jste zjistili zástavu dechu. V tomto případě resuscitujete s pěti úvodními vdechy a frekvencí 30:2
(viz kapitola Resuscitace https://eforms.zpmvcr.cz/jforum/posts/list/60.page)
- Pokud obnovíte dýchání, uložte tonoucího do příjezdu sanitky do zotavovací polohy
(viz kapitola Bezvědomí https://eforms.zpmvcr.cz/jforum/posts/list/62.page)
!POZOR! – vodu z postiženého nevylévejte, ztrácíte tím drahocenný čas k resuscitaci. Vdechnutá voda se zčásti vstřebá, část vykašle tonoucí při úspěšné resuscitaci!!!

Pro ZP MV ČR zpracovala Libuše Terezie Vojtová, lektorka první pomoci
 
Index průvodce » První pomoc v konkrétních situacích - NOVÉ!!!
Přejít na:   
ZP MV ČR - váš partner v preventivní péči
Powered by JForum 2.1.8 © JForum Team