[Logo] Průvodce preventivní péčí ZP MV ČR
Vyberte téma, které Vás zajímá a o kterém se chcete dozvědět více
  [Search] Hledání   [Groups] Zpět na home page 
ZVÍŘECÍ JEDY - klíště, zmije, včely, vosy, sršni
Index průvodce » První pomoc v konkrétních situacích - NOVÉ!!!
ZVÍŘECÍ JEDY - klíště, zmije, včely, vosy, sršni

Při procházkách přírodou můžete narazit nejen na příjemné věci. Kromě čerstvého vzduchu, radosti z pohybu či přírodních krás, vás, v našich podmínkách, může potkat mnoho nástrah, které vám mohou tyto pocity značně znepříjemnit. Co s takovými komplikacemi dělat? Jak se bránit? To je náplní následujícího článku.

1. Klíště obecné



Žije v lesích či loukách po celé ČR, objevuje se v nížinách, až do výše 750 metrů nad mořem, nad touto hranicí evidujeme výrazně nižší výskyt, nejaktivnější bývá na jaře a na podzim. Nejčastěji číhá ve vysoké trávě či na nízkých keřích, je lákáno pachem potu savců. Nutno podotknout, že klíšťata se zdržují ve výšce od 20 do 100 centimetrů nad zemí. Pověra o tom, že klíšťata padají ze stromu, není pravdivá. Pokud procházíte kolem klíštěte, zachytí se na Vás a po kůži doleze, kam potřebuje. Klíště se živí krví, potřebuje se proto na kůži přisát, dokáže však hladovět i rok. Ránu neucítíte, klíště vypouští anestetikum, které znecitliví místo a kousnutí tak není bolestivé.

Pokud klíště objevíte, je rozhodující doba, po kterou je „zakousnuto“. Když jej najdete do dvou hodin po přisátí a odstraníte jej, je riziko přenosu jakékoli infekce minimální. Klíště totiž mimo sání krve přenáší řadu nemocí. Těmi nejčastějšími a nejznámějšími jsou lymeská borelióza a klíšťová encefalitida. Na prevenci encefalitidy se doporučuje očkování, na boreliozu zatím účinné očkování pro člověka neexistuje. Je proto důležité sebe i ostatní po každé procházce lesem či přírodou pořádně prohlédnout (nezapomeňte na vlasovou pokožku, uši, záhyby kůže, genitál). Čím rychleji klíště odstraníte, tím lépe. Možnou prevencí proti klíštěti jsou vhodné repelenty, světlé oblečení (lépe klíště uvidíte) a vysoké boty. Preventivní dlouhodobé užívání vitamínu B také funguje jako repelent.

Jak nejlépe klíště odstraníte? Máte-li možnost, vezměte si rukavice. Místo s klíštětem dezinfikujte jakoukoli dostupnou desinfekcí (peroxid, septonex, jodisol), nepotírejte žádnými krémy, olejem či mastí, protože se klíště začne dusit, zvracet a riziko infekce tím mnohonásobně zvýšíte. Po desinfekci rány vezměte pinzetu či kartu na klíšťata (dostupná v lékárnách) a s jejich pomocí klíště vytáhněte. Klíště není šroubek, jakékoli kroutivé pohyby na tu či onu stranu nepomohou. Nemáte-li tyto nástroje, lze použít elektrikářskou svorku. Po vyjmutí klíštěte místo znovu desinfikujte. Pokud zůstanou kusadla v ráně, nepanikařte, z kusadel již infekce nehrozí a tělo si s cizím předmětem poradí. Samotné klíště zabalte do kapesníku a spláchněte do záchodu. Zapálením tělíčko klíštěte praskne, mikročástečky těla se rozptýlí do vzduchu a Vy je můžete vdechnout a nakazit se. Místo po vyjmutí klíštěte alespoň měsíc kontrolujte. Při jakýchkoli potížích vyhledejte lékaře.


pinzeta na klíštata


karta na klíštata

Klíště také můžete odeslat na specializovaná pracoviště k otestování. Tato služba je ovšem placená.

Pro lepší orientaci v problematice klíšťat lze využít:

1. Stránek Státního zdravotního ústavu, které uveřejňují studie k promořenosti klíšťat na území ČR či příznaky jednotlivých onemocnění
http://www.szu.cz/tema/prevence/onemocneni-prenasena-klistaty-v-ceske-republice

2. Portálu Českého hydrometeorologického ústavu, který předpovídá aktivitu klíšťat a vhodnou ochranu
http://www.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P9_0_Predpovedi/P9_1_Pocasi/P9_1_1_Cesko/P9_1_1_6_Klistata

2. Zmije obecná



Je to jediný jedovatý volně žijící had na území ČR. Zmije neslyší, vnímá však otřesy půdy a pachy. Je velmi plachá, a pokud hodně dupete, stihne utéct dříve, než se k ní vůbec dostanete. Miluje vyhřátá místa, nejlépe na sluníčku, kde odpočívá, loví hlavně v noci. U nás je nejčastější výskyt zmijí na prosluněných horských stráních, v mokřadech a rašeliništích nad 600 m n.m.. Zmije je na území ČR chráněna zákonem. Její uštknutí bude nebezpečné pro staré a nemocné jedince, lidi po prodělané těžké nemoci, alergiky a malé děti. Také účinnost jedu je různá a je závislá na ročním období. Nejnebezpečnější je uštknutí na jaře, kdy jed bývá nejsilnější.

Zmije útočí, pokud na ni šlápnete či se ji pokoušíte chytit. Neútočí, když nemusí a má-li dostatek času, volí útěk či zastrašování, kdy se stočí do klubíčka a provádí výpady hlavou se zavřenou tlamou. Nutno znovu podotknout, že její uštknutí není pro zdravého člověka ohrožující. Maximální množství jedu, který má, není ani 10 mg a jeho aktuální množství je závislé na čase od posledního využití (např. při lovu). Pokud Vás zmije uštkne, uvolní maximálně 1/3 aktuální zásoby jedu, zbylou část si uchová pro další potřeby. Z tohoto vyplývá, že maximální množství jedu, které Vám hrozí v případě uštknutí zmijí, jsou 3-4 mg jedu v ráně. Smrtelná dávka pro člověka je přitom až 15mg. Ránu nevysávejte, nezaškrcujte, nerozřezávejte, pouze doneste postiženého na místo, kde si jej může vyzvednout sanitka, počkejte u něho a v případě alergické reakce či šoku provádějte protišoková opatření (viz. kapitola ŠOK - https://eforms.zpmvcr.cz/jforum/posts/list/36.page).

3. Včelí, vosí, sršní bodnutí



Banalita, mávne spousta lidí rukou. Snad téměř každý z nás již v životě nějaké žihadlo dostal. A téměř u nikoho to nemělo žádné komplikace. Až na pár jedinců. Bohužel těchto jedinců postupně přibývá… Jsou to lidé, kteří jsou na jakákoli žihadla alergičtí.

Ale pro pořádek: Včela medonosná je velmi užitečný hmyz, který neútočí.Ale pokud je donucena k obraně, dostanete žihadlo.Včela vypustí všechen jed, žihadlo zanechá v ráně a umírá. Její jed se ještě uvolňuje z jedového váčku, který se včele vytrhne i s žihadlem, a tím je otrava v ráně silnější. Při vyndávání žihadla dávejte pozor, abyste nezmáčkli jedový váček. Včelí jed je mnohonásobně silnější než jed sršní a vosí. Alergické reakce u citlivých jedinců mohou být velmi bouřlivé a bez včasného zásahu i smrtelné. I pro zdravého jedince je však nebezpečné bodnutí do úst či krku, při kterém hrozí otok dýchacích cest.

Vosa a sršeň jsou nejen na první pohled příbuzné. Vosy jsou menší a výskytem mnohem častější. Na rozdíl od včely mohou bodnout opakovaně, množství jedu v ráně se však snižuje. Sršeň obecná, ač budí svou velikostí hrůzu, neútočí. Její bodnutí je sice velmi bolestivé, ale není tak nebezpečné jako včelí. A to ani po opakovaném bodnutí. Sršeň i vosa nejčastěji zaútočí, pokud se pohybujete v blízkosti hnízda, když hodně křičíte a dupete nebo okolo sebe mácháte rukama. Obecně se jako bezpečná vzdálenost doporučuje min. 2 metry od hnízda.

Při jakémkoli bodnutí místo chladíte studenými obklady, při bodnutí do krku či jazyka dáte spolknout kostku ledu a voláte záchrannou službu. Při alergické reakci se doporučuje aplikace léků, které má postižený u sebe (Anapen, Epipen, Dithiaden, Prednison) a také co nejrychlejší volání záchranky. Nejsou-li žádné léky k dispozici a u postiženého se rozvíjí šok, provádějte všechna protišoková opatření až do příjezdu rychlé záchranné pomoci (viz. kapitola ŠOK - https://eforms.zpmvcr.cz/jforum/posts/list/36.page).

Pro ZP MV ČR zpracovala Libuše Terezie Vojtová, lektorka první pomoci
 
Index průvodce » První pomoc v konkrétních situacích - NOVÉ!!!
Přejít na:   
ZP MV ČR - váš partner v preventivní péči
Powered by JForum 2.1.8 © JForum Team