Oznamovací povinnosti plátců je stanovena podle § 10 odst. 1) a odst. 2) zák. č. 48/1997 Sb.:
Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti provést oznámení o:
nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, kde kromě jména, příjmení, rodného čísla sdělují také i údaj o trvalém pobytu zaměstnance,
změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil
skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za ně pojistné.
POZOR: Za nesplnění těchto povinností může ZP uložit zaměstnavateli pokutu do výše 200 000 Kč. Při opakovaném porušení až do výše dvojnásobku uložené pokuty.
Povinnosti plátců podle § 25 Zákona č. 592/1992 Sb. :
Zaměstnavatelé jsou povinni při plnění oznamovací povinnosti sdělit obchodní název, právní formu právnické osoby (společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, družstvo, společenství vlastníků, veřejná obchodní společnost atd), sídlo, IČO a číslo bankovního účtu, ze kterého budou platit pojistné. Je-li zaměstnavatel fyzická osoba – potom jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Dále jsou povinni sdělit ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo vstup do likvidace.
Zaměstnavatelé jsou povinni nejpozději v den splatnosti pojistného předat každé ZP, u které jsou pojištěni její zaměstnanci, přehled o platbách pojistného, který obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné ZP, celkovou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného zaměstnanců a počet zaměstnanců, které se údaje vztahují.
POZOR: Za neplnění nebo porušení těchto povinností může ZP uložit plátci pokutu do výše 50 000 Kč.
K tomu mají k dispozici na každé pobočce i na našich internetových stránkách tyto formuláře:
Hromadné oznámení zaměstnavatele za měsíc (pro odhlašování, přihlašování zaměstnanců apod.) a Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele.
Pro plnění těchto oznamovacích povinností mohou plátci využívat i elektronické komunikace, která je bezplatně zřízena na našich internetových stránek. Veškeré podrobnosti a pokyny naleznou v sekci Uživatelský manuál.
Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách. Na žádost příslušné ZP jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého zaměstnance.
2. Kdo je zaměstnancem pro účely zdravotního pojištění?
Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zák. č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou:
osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně z příjmu nebo jsou od této daně osvobozeny
žáka a studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku
osoby činné na základě dohody o provedení práce
osoby, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně. („zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc“), která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši , která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištěním
člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, vykonává práci, za kterou má odměnu a v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (tzn. tzn příjmu, který zakládá účast na nemocenském pojištění)
osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu
dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu
Nově se za zaměstnance považují např. členové statutárních orgánů (členové představenstva, členové správních a dozorčích rad), uvolnění i neuvolnění zastupitelé, členové komisí, volení a jmenovaní funkcionáři sdružení a spolků, jednatelé a společníci s.r.o., komanditisté.
Zaměstnavatel platí pojistné za své zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd za příslušný měsíc. Není-li tento den určen, je pojistné splatné nejpozději do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se odvádí.
Sazba pojistného na zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Vám však strhává pouze 4,5 % a 9 % odvádí za vás zaměstnavatel.
VZ zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmu (§ 6 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní či nepeněžní podobě nebo formou výhod poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru nebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Do VZ zaměstnance se nezahrnují tyto příjmy:
náhrada škody podle zákoníku práce
odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné
odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů
věrnostní přídavek horníků
odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vynález nebo zlepšovací návrh neměl souvislost s výkonem zaměstnání
jednorázová sociální výpomoc poskytnutá k překlenutí mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku požáru či jiné živelné pohromy
plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku od skončení zaměstnání
Pojistné se stanoví z VZ, nejméně však z minimálního. Minimálním VZ je minimální mzda. Minimální VZ neplatí pro osobu:
za kterou je plátcem pojistného stát,
s těžkým smyslovým, tělesným nebo mentálním postižením,
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod,
která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku do 7 let nebo o 2 děti ve věku do 15 let,
která současně vedle zaměstnání je OSVČ a v daném měsíci je za OSVČ odvod alespoň minimálního ZP a tato skutečnost byla oznámena zdravotní pojišťovně) pokud tyto skutečnosti trvaly celý kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je skutečný příjem.
Minimální VZ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud:
zaměstnání netrvalo po celý měsíc,
bylo zaměstnanci poskytnuto volno pro důležité osobní překážky v práci
zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát.
Od 1. 1. 2008 byl i pro zaměstnance stanoven maximální VZ, který byl v uplynulých letech stanoven pouze pro osoby samostatně výdělečně činné. Maximálním VZ zaměstnance je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Maximální VZ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Za průměrnou mzdu se pro účely zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru). Pro rok 2009 maximální vyměřovací základ představuje částku 1 130 640 Kč (21 527 Kč krát koeficient 1, 0942). Maxima mohou dosáhnout zaměstnanci s průměrným měsíčním vyměřovacím základem 94 220 Kč.
Dosáhne-li zaměstnanec v daném roce u jednoho zaměstnavatele maximálního vyměřovacího základu, dále z částky přesahující toto maximum neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel pojistné. Bude-li z důvodu souběhu příjmů od více zaměstnavatelů za celý kalendářní rok odvedeno pojistné i z částky přesahující toto maximum, může zaměstnanec na základě písemné žádosti doložené potvrzeními od všech zaměstnavatelů požádat zdravotní pojišťovnu o vrácení přeplatku na pojistném. Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za rok.
Zdravotní pojistné je zaměstnanec povinen odvádět ze všech zaměstnání, kterým se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle §6 zák. 586/1992 Sb., ale pouze do výše maximálního vyměřovacího základu. V praxi to znamená, že při více zaměstnavatelích se maximální vyměřovací základ stanovuje až po skončení celého kalendářního roku, tzn. že zaměstnanec bude odvádět zdravotní pojištění u všech zaměstnavatelů celý kalendářní rok a po jeho uplynutí jsou mu všichni zaměstnavatelé na základě žádosti povinni potvrdit výši vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno zdravotní pojištěníza daný rok a zaměstnanec podá zdravotní pojišťovně žádost o vrácení přeplatku.
Je-li úhrn vyměřovacích základů zaměstnance vyšší než je zákonem stanovený maximální vyměřovací základ, vrací zdravotní pojišťovna zaměstnanci přeplatek jen na základě písemné žádosti. Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti.
Změnil-li zaměstnanec v průběhu kalendářního roku zdravotní pojišťovnu, předkládá žádost každé z nich. Přeplatek vrací každá zdravotní pojišťovna v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů.
Žádost o vrácení přeplatku na pojistném uplatní zaměstnanec na tiskopise Žádost zaměstnance o vrácení přeplatku na pojistném na zdravotní pojištění. Součástí formuláře je Poučení k vyplnění. Žádost a Poučení najdete na našich www stránkách v sekci Plátci pojistného – Zaměstnavatelé – Formuláře.
Přílohami k žádosti jsou potvrzení od jednotlivých zaměstnavatelů o výši vyměřovacího základu za kalendářní rok a výši pojistného pro výpočet poměrné výše přeplatku na pojistném v případě změny zdravotní pojišťovny. Součástí formuláře je Poučení k vyplnění, které obsahuje kódy a názvy zdravotních pojišťoven v případě výpočtu poměrné výše přeplatku .
Termín pro podání žádosti o vrácení přeplatku není zákonem stanoven. Z ustanovení § 3 odst. 18 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění, vyplývá, že zaměstnavatel je povinen potvrdit zaměstnanci úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, to znamení v době, kdy jsou známy vyměřovací základy za celý kalendářní rok. Pokud tedy podá zaměstnanec žádost v průběhu kalendářního roku (např. při ukončení všech zaměstnání z důvodu odchodu do důchodu nebo z důvodu činnosti v zahraničí), zašle mu zdravotní pojišťovna potvrzení o převzetí žádosti s tím, že s ohledem na ustanovení § 3 odst. 18 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, bude žádost vyřízena až po skončení kalendářního roku.
Nejzazším termínem pro podání žádosti o vrácení přeplatku za rok 2008 je 31. 12. 2013, kdy dojde k promlčení v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění.
Pokud je OSVČ zároveň zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální výši, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ. Je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ (tzn. vyměřovací základ je po snížení nulový), sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. Předchozí věty fakticky znamenají, že příjem (dosažený vyměřovací základ) ze zaměstnání snižuje maximální vyměřovací základ v samostatné výdělečné činnosti. Pokud bylo maxima dosaženo již v zaměstnání, resp. Ve více zaměstnáních, je vyměřovací základ OSVČ nulový. Případný zbývající přeplatek bude řešen podle metodiky příslušného tiskopisu.
Ustanovením § 3a odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, je dáno, že pokud je OSVČ současně zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální výši vyměřovacího základu, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ. Vzhledem k tomuto ustanovení lze vyřídit žádost zaměstnance, který je zároveň OSVČ, až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém byl překročen maximální vyměřovací základ. Pokud tedy podá zaměstnanec, který je zároveň OSVČ žádost před podáním Přehledu, zašle mu zdravotní pojišťovna potvrzení o převzetí žádosti s tím, že s ohledem na ustanovení § 3a odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, bude žádost vyřízena až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok.
Pokud onemocníte v ochranné lhůtě (do 31. 12. 2007 je to bylo 42 dnů po skončení pracovního poměru, od 1. 1. 2008 je to pouze 7 dní) oznámíte tuto skutečnost příslušné ZP, doložíte Poukaz práce neschopného pojištěnce s dokladem o ukončení pracovního poměru. Po celé období nemoci za Vás bude plátcem pojistného stát. Neplatí pro OSVČ, kterým byl ukončen pracovní poměr u zaměstnavatele a podnikání se stalo hlavním zdrojem příjmu.
Podle zákona musí být pojistné odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Je-li alespoň u jednoho zaměstnavatele zabezpečen odvod pojistného v minimální výši, nemusí být u druhého zaměstnavatele dodržen minimální vyměřovací základ. Pokud naopak součet příjmů nedosáhne v kalendářním měsíci, za který se platí minimálního vyměřovacího základu,pověří zaměstnanec jednoho zaměstnavatele odvodem pojistného do povinné minimální výše (jinak řečeno doplatí prostřednictvím jednoho ze zaměstnavatelů). V tomto konkrétním případě součet příjmů dosahuje minimální mzdy.
Odstupné vyplacené podle zákoníku práce patří mezi zákonem stanovené výjimky, ze kterých se zdravotní pojistné neodvádí.
Odpočet pro státem hrazené pojištěnce, což částečně invalidní důchodce je, bylo možné uplatnit pouze do 31. 7. 2004. Od 1. 8. 2004 však byla tato možnost zákonem zrušena. Pokud je zaměstnanec zároveň státem hrazený pojištěnec (důchodce, částečně invalidní aj.), odpočet se neprovádí, ale je odváděno pojistné ze skutečného příjmu a nemusí splňovat minimální vyměřovací základ jako ostatní zaměstnanci. Od 30. 3. 2005 byla obnovena možnost uplatnění odpočtu pro úzce vymezený okruh zaměstnavatelů a pojištěnců. Nárok na odpočet má osoba, která má přiznaný invalidní nebo částečně invalidní důchod a současně je zaměstnána u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců tzv. „chráněné dílny“.
Nařízením vlády č. 257/2007 Sb. ze dne 24. září 2007 došlo ke změně výše vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát. Od 1. ledna 2008 bude výše pojistného bude činit 677 Kč. Touto změnou dochází ke snížení odpočtu pro pojištěnce, jichž se odpočet týká, tzn. zaměstnanců pobírajících invalidní nebo částečný invalidní důchod, zaměstnaných u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením, z částky 5 035 Kč na 5 013 Kč.
Z dohody o provedení práce se zdravotní pojistné neplatí. Pokud někdo pracuje na Dohodu o provedení práce a nemá jiný příjem, musí si hradit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).
Tento termín již zákoník práce vůbec nezná. V zákoně č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění se za zaměstnance nepovažují podle § 5 písm. a) 4. - osoba, které v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele a která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu, který zakládá účast na nemocenském pojištění, tj. 2 000 Kč od 1. 1. 2009.
Je to zaměstnání, jehož obsahem je pracovní činnost tak malého rozsahu, že započitatelný příjem z něj nepřesahuje 2 000 Kč za měsíc. Tzn. že z částky do 2 000 Kč se pojistné neplatí.
Za studium na středních školách se pro účely zdravotního pojištění považuje i studium na vyšších odborných školách. Studium začíná od počátku školního roku prvního ročníku a jestliže pokračuje bez přerušení tak končí vykonáním závěrečné zkoušky nebo maturitní zkouškou. Za studenta je plátcem pojistného stát ještě po dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nenastoupí do práce.
Pokud ukončíte studium řádně, tzn. absolvováním v příslušném studijním programu, přičemž dnem ukončení je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia, považuje se měsíc, v němž bylo studium ukončeno a měsíc po něm následující za soustavnou přípravu na budoucí povolání a plátcem zdravotního pojištění je stát. Pokud dojde k ukončení studia jinak než řádně (zanecháním studia, vyloučením apod.), již od následujícího dne po ukončení není splněna podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání a přestáváte být studentem a nebudete patřit do kategorie, za kterou je plátcem pojistného stát.
Předně je třeba zdůraznit, že z hlediska zařazení do kategorie osob, za kterou je plátcem pojistného stát, není rozhodující, zda se jedná o studium presenční (denní), distanční (dálkovou formu) nebo jeho kombinaci. Podmínkou pro zařazení do této kategorie je studium na vysoké škole, která dle MŠMT ČR patří mezi školy poskytující soustavnou přípravu na budoucí povolání a student nesmí být starší 26 let. Na placení pojistného za tohoto studenta nemá vliv ani skutečnost, že student souběžně vykonává výdělečnou činnost, ze které plyne účast na nemocenském pojištění. Pokud se jedná o studenta takovéhoto typu studia, bude zařazen do kategorie, za kterou je plátcem pojistného stát a ze zaměstnání bude také odváděno pojistné, ale pouze ze skutečného výdělku (nemusí splňovat minimální vyměřovací základ).