Platby pojistného

1. Kolik je minimální měsíční výše pojistného, která se musí platit na zdravotní pojištění?

Minimální měsíční zdravotní pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) je minimální mzda. Pro rok 2009 zůstává minimální mzda stejná jako v roce 2008 a to ve výši 8 000 Kč a z toho minimální měsíční zdravotní pojistné činí 1 080 Kč.

U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se minimálním vyměřovacím základem rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se považuje částka , která se vypočítá jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

Výši průměrné mzdy za kalendářní rok vyhlašuje na základě údajů Českého statistického úřadu. Výše vyměřovacího základu za rok 2007 je stanovena Nařízením vlády č. 365/2008 Sb. na 21 527 Kč a výše přepočítacího koeficientu je 1,0942. Takto vypočtená částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a pro rok 2009 činí 23 555 Kč (21 527 x 1,0942 = 23 555), tzn. že minimální vyměřovací základ je 50 % z 23 555 Kč, tj. 11 777,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení 1 590 Kč.

Od 1.1.2008 byl nově stanoven maximální vyměřovací základ pro zaměstnance jako čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy a pro rok 2008 to byla částka 1 034 880 Kč: Pro rok 2009 maximální vyměřovací základ představuje částku 1 130 640 Kč. U OSVČ byl do 31. 12. 2007 maximální vyměřovací základ 486 000 Kč. Od 1. 1. 2008 je maximální vyměřovací základe shodný s maximálním vyměřovacím základem pro zaměstnavatele. Maximální měsíční záloha na zdravotní pojištění činí 12 720 Kč.

2. Na jaký účet mám platit pojistné na zdravotní pojištění?

Každá naše pobočka má dva účty (s výjimkou pobočky Brno) pro příjem plateb na zdravotní pojištění pro všechny kategorie plátců - zaměstnavatele, osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a plátci odvádí pojistné na čísla účtů u UniCredit Bank Czech Republic. Pro identifikaci plateb zdravotního pojištění je důležitý variabilní symbol, podle kterého je platba přiřazena k určitému plátci.

Variabilním symbolem platby pro OSVČ a OBZP  je rodné číslo, případně číslo pojištěnce přidělené ZP MV ČR. Variabilním symbolem platby zaměstnavatele je IČ, doplněné na 9. a 10. místě nulami, pokud tato místa neoznačují číslo organizační jednotky plnící povinnosti plátce pojistného. Konstantní symbol platby při bezhotovostní platbě je 3558, při platbě složenkou 3559.

Důležité upozornění !

Každý plátce je povinen splnit svoji oznamovací povinnost :

• zaměstnavatel je povinen se přihlásit jako plátce zdravotního pojištění za své zaměstnance do 8 dnů od vzniku této skutečnosti a oznámit za koho je plátcem

• OSVČ je povinna do 8 dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti tuto skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně

• OBZP je rovněž povinna tuto skutečnost oznámit do 8 dnů

Při nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit plátci pokutu i v případě, že pojistné na zdravotní pojištění bylo uhrazeno.

Čísla účtů ZP MV ČR pro všechny plátce pojistného :

2700 - UniCredit Bank

0300 - ČSOB

3. Jaká je výše penále při nedoplatku nebo opožděné úhradě pojistného na zdravotního pojištění a na jaké účty se penále hradí?

S účinností od 1. 5. 1995 do 31. 12. 2006 bylo penále 0,1 % z dlužné nebo opožděné částky za každý den prodlení. Od 1. 1. 2007 činí penále 0,05 %. Zdravotní pojišťovny jsou povinny po plátcích toto penále vymáhat.

Čísla účtu pro platbu penále a pokuty:

0300  ČSOB

Plátce uvádí konstantní symbol: 0058

4. Co je to přirážka k pojistnému a jaká je její výše?

Zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, jestliže u něj v uplynulém kalendářním roce došlo k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin. Přirážka může být až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců, tzn. 5 % z té části zdravotního pojištění, kterou platí zaměstnavatel. Pojistné činí 13,5 % z příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem a zaměstnavatel platí 9 % a 4,5 % strhává zaměstnanci. Jinak tedy, přirážka činí 5 % z té části pojistného všech zaměstnanců za uplynulý rok, kterou platí zaměstnavatel. Činilo-li odvedené pojistné za uplynulý rok 100 000 č, může přirážka být až do výš 5 % z 75 000 Kč, tj. 3 750 Kč. Přirážka se platí jednorázově na účet ZP.

5. Lze podat odvolání proti uloženému penále?

Nejdříve zdravotní pojišťovna vyzve plátce k dobrovolné úhradě penále (dlužného pojistného). Pokud nebude penále uhrazeno, je zdravotní pojišťovnou zahájeno správní řízení. V rámci správního řízení je vydáno správní rozhodnutí – platební výměr, kterým je plátce zavázán zaplatit vyměřené penále. Proti platebnímu výměru je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od jeho písemného doručení k rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny. V odvolání je nutné podrobné zdůvodnění, z jakého důvodu k pochybení došlo. Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při vyměření penále nad 20 000 Kč nebo při uložení pokuty či přirážky k pojistnému. S účinností od 1.7.2002 došlo novelou č. 176/2002 Sb. k výraznému posílení pravomocí zdravotních pojišťoven. Od tohoto data může zdravotní pojišťovna odstraňovat tvrdosti zákona při vyměření penále do výše 20 000 Kč ( před tím vše rozhodoval pouze rozhodčí orgán)a to na základě písemné žádosti plátce, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci platebního výměru, kterým byla pokuta, penále nebo přirážka vyměřena.

Odstranit tvrdost zákona nelze:

• není-li předem uhrazeno dlužné pojistné,

• na plátce již byl vydán návrh na prohlášení konkurzu,

• plátce vstoupil do likvidace.

6. Jak je specifikováno doručování písemností pro plátce a pojištěnce zdravotního pojištění?

Od 1. 7. 2002 jsou stanovena pravidla pro doručování písemností:

Skutečnosti významné pro plnění povinností plátce s nímž zákon spojuje právní důsledky (platební výměr apod.) k tíži plátce, se mu doručují prostřednictvím – držitele poštovní licence (dále jen pošta) nebo svými zaměstnanci doručením písemnosti do vlastních rukou. Nebyl-li adresát, kterému má být doručena písemnost do vlastních rukou, zastižen, uloží ten, kdo písemnost doručuje, písemnost na místně příslušné poště nebo u místně příslušné pobočky zdravotní pojišťovny a adresát se vyzve, aby  si ji vyzvedl do 15 dnů. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za doručení. Odepře-li adresát převzetí, je doručena dnem, kdy k odepření došlo.

V případech, kdy není znám pobyt nebo sídlo účastníka, nebo účastník se nezdržuje v místě svého pobytu, sídla nebo na adrese pro doručení, použije zdravotní pojišťovna doručení veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou znamená, že ZP vyvěsí ve svém sídle a v sídle místně příslušné pobočky ZP po dobu 15 dnů oznámení o místě uložení písemnosti s jejím přesným označením. Poslední den 15denní lhůty se považuje za den doručení.

7. Jak má zaměstnavatel (OSVČ, OBZP) postupovat, když zjistí přeplatek pojistného?

Zjistí-li zaměstnavatel (OSVČ, OBZP) přeplatek na pojistném z jakéhokoliv důvodu, požádá pojišťovnu o vrácení tohoto přeplatku. ZP je povinna přeplatek vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce od jeho zjištění, pokud nemá plátce jiný splatný závazek vůči ZP. Jinak se přeplatek použije k úhradě nedoplatku. ZP zpravidla přeplatek vrátí až na základě provedené kontroly. Druhý možný způsob je, že si (nejlépe až na základě domluvy se ZP) o tento přeplatek sníží následují odváděné pojistné. Nárok na vrácení přeplatku se promlčuje za 5 let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.

8. Mám více splatných závazků vůči zdravotní pojišťovně. V jakém pořadí jsem povinen je splácet?

V případě, že má plátce vůči ZP více splatných závazků je povinen je splácet v tomto pořadí dle zákona č. 592/1992 Sb.:

• pokuty,

• přirážky k pojistnému,

• nejstarší nedoplatky pojistného,

• běžné platby pojistného,

• penále.

Jednotlivé dlužné částky je plátce povinen splácet ve stanoveném pořadí samostatně na příslušné účty ZP. Pokud plátce toto pořadí nedodrží, je ZP oprávněna jeho platbu ve stanoveném pořadí použít.

Nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jedné ZP 50 Kč, nelze vymáhat.

Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok nebo pokud plátce prokáže, že poslal platbu příslušné ZP, ale pod nesprávným variabilním symbolem.