Podle § 10 odst.3) zák. č. 48/1997 Sb. je OSVČ povinna oznámit ZP zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti do 8 dnů, kdy tuto činnost zahájila nebo ukončila, jinak jí hrozí pokuta do výše 10 000 Kč (při opakovaném porušení dvojnásobek uložené pokuty).
Podle § 24 zák. č. 592/1992 Sb. – OSVĆ je povinna sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, IČO (pokud jej má přiděleno), obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, číslo bankovního účtu, pokud z něj bude odvádět pojistné. Tyto údaje je povinna doložit.
Dále je OSVČ povinna od 1. 1. 2008 předložit do 30 dubna všem ZP (max. mohou být 2), u kterých byla pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (dále jen Přehled), zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. Rovněž do 30. dubna je OSVČ povinna oznámit zdravotní pojišťovně skutečnost, že jí daňové přiznání zpracovává daňový poradce a potom podává Přehled do 30. 6. Do 8. dubna je OSVČ povinna odevzdat zdravotní pojišťovně Přehled i v případě, kdy není povinna podávat daňové přiznání. Změní-li se dodatečně údaje uvedené v podaném Přehledu jsou OSVČ povinny ohlásit změnu do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly. K tomuto účelu vyplní opravný Přehled.
Za neplnění těchto povinností může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.
OSVČ platí pojistné formou záloh a doplatku pojistného. OSVČ zahajující samostatnou výdělečnou činnost platí v 1. roce měsíční zálohy z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohy vyšší. Pokud za OSVČ je zároveň i plátcem pojistného stát (důchodce, student apod.), nemusí tato osoba v 1. roce zálohy platit a pojistné zaplatí formou doplatku. Od 2. roku již zálohy platit musí, ale bude platit zálohy v takové výši, v jaké skutečně vyjdou, protože nemusí splňovat minimální vyměřovací základ (viz níže).
Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:
s těžkým smyslovým, tělesným nebo mentálním postižením,
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod,
která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku do 7 let nebo o 2 děti ve věku do 15 let,
která současně vedle zaměstnání je OSVČ,
pro osobu, za kterou je plátcem i stát,
pokud tyto skutečnosti trvaly celý kalendářní měsíc.
Minimální záloha činí 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem se u OSVČ rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy (za průměrnou mzdu se pro účely zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu,vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru – shodné jako u zaměstnanců). Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pokud zákon nestanoví jinak, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Podle Nařízení vlády č. 365/2008 je výše všeobecného vyměřovacího základu stanovena na 21 527 Kč a výše přepočítacího koeficientu 1,0942. Na základě těchto údajů lze vypočítat minimální měsíční zálohu na pojistné, která po zaokrouhlení činí 1 590 Kč. Zálohu ve výši 1 590 Kč musí poprvé za leden 2009 uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2009 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2007 platily v roce 2008 zálohy nižší než 1 590 Kč, s výjimkou těch, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.
Od 1. 1. 2008 došlo ke zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné z pevné částky 486 000 Kč na čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ v roce 2009 bude činit 1 130 640 Kč, z toho maximální měsíční vyměřovací základ pro výpočet zálohy na pojistné částku 94 220 Kč a maximální záloha na pojistné částku 12 720 Kč.
Maximálního ročního vyměřovacího základu lze také dosáhnout souběhem příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a závislé činnosti nebo úhrnem příjmů od více zaměstnavatelů.
Min. vyměř. základ rok 2006 do 31. 3. 2006 - 9 017,50 Kč ................min. zdrav. pojistné 1 218 Kč/měsíc
Min. vyměř. základ rok 2006 od 1. 4. 2006 - 9 417,50 Kč ................min. zdrav. pojistné 1 272 Kč/měsíc
Min. vyměř. základ rok 2007 od 1. 1. 2007 - 10 075 Kč ................min. zdrav. pojistné 1 360 Kč/měsíc
Min. vyměř. základ rok 2008 od 1. 1. 2008 - 10 780 Kč ................min. zdrav. pojistné 1 456 Kč/měsíc
Min. vyměř. základ rok 2009 od 1. 1. 2009 - 11 777 Kč ................min. zdrav. pojistné 1 590 Kč/měsíc
Nejkratším poměrným obdobím pro OSVČ je jeden kalendářní měsíc. To znamená, že výdělečná činnost, kterou OSVČ provozovala v kalendářním měsíci alespoň jeden den, se posuzuje, jako by tato činnost trvala celý měsíc.
V prvním roce musíte platit zálohy alespoň v minimální měsíční výši pojistného. V dalších letech budete platit zálohy takové, jaké Vám vyjdou na základě ročního Přehledu o příjmech a výdajích za daný rok. Záloha na daný měsíc je splatná v průběhu měsíce, na který se vztahuje, až do 8 dne měsíce následujícího.
Za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocen, nemusí platit zálohy na pojistné. Toto ustanovení ji však nezbavuje povinnosti zaplatit při ročním vyúčtování pojistné z celého příjmu (po odečtení výdajů) dosaženého z výdělečné činnosti za rozhodné období.
V měsících, ve kterých byla OSVČ po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, však nemusí při ročním vyúčtování dodržet minimální vyměřovací základ.
Zákonem č. 176/2002 Sb., platným od 1. 7. 2002 byl doplněn § 18 zákona 592/1992 Sb. ustanovení, že zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny ale pod nesprávným variabilním symbolem.
Musíte do 8 dnů oznámit zdravotní pojišťovně zahájení podnikání – samostatně výdělečnou činnost. Na Vás se bude vztahovat pravidlo, že pokud je za osobu zahajující samostatně výdělečnou činnost plátcem pojistného i stát, není tato osoba v prvním kalendářním roce této činnosti povinna platit zálohy na pojistné a pojistné zaplatí formou doplatku na základě ročního vyúčtování. Ve druhém a v následujících letech se výše zálohy stanoví procentní sazbou (13,5 %) z měsíčního vyměřovacího základu. Pro takovouto osobu neplatí minimální vyměřovací základ.
Pokud je hlavním zdrojem příjmu zaměstnání, není OSVČ povinna platit zálohy na zdravotní pojištění z podnikání. Je však povinna tuto skutečnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů od vzniku této skutečnosti a zaregistrovat se jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ). Po podání daňového přiznání je povinna do 8 dnů dát vyúčtování i zdravotní pojišťovně na příslušném formuláři a na jeho základě doplatit (nebo nedoplatit) zdravotní pojistné.