Veškeré změny trvalého pobytu, jména, příjmení, popř. rodného čísla je nutné oznámit a doložit na pracovišti Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
V případě změny zaměstnavatele nemusíte Zdravotní pojišťovnu Ministerstva vnitra ČR kontaktovat, avšak je nezbytné oznámit novému zaměstnavateli v den nástupu do zaměstnání, u které zdravotní pojišťovny jste pojištěna. Zaměstnavatel je pak povinen v zákonem dané 8 denní lhůtě hlásit zdravotním pojišťovnám nové nástupy a výstupy zaměstnanců. Jedná se o standardní komunikaci mezi zaměstnavateli a zdravotními pojišťovnami, avšak je vhodné informovat zaměstnavatele o příslušnosti k naší zdravotní pojišťovně písemnou cestou (zaměstnavatel je povinen vám přijetí oznámení potvrdit).
V případě úmrtí pojištěnce je dle § 10 odst.7 zákona č. 48/1997 Sb. oznamovací povinnost na straně příslušného obecního úřadu, který zanesl tuto skutečnost do matriky. Tento obecní úřad je povinen informovat o úmrtí pojištěnce Centrální registr pojištěnců, vedený Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která dle nastavených pravidel pravidelně koordinuje se zdravotními pojišťovnami případné změny v registrech. Je však vhodné, abyste o úmrtí manžela informovala přímo zdravotní pojišťovnu, u níž byl Váš manžel pojištěn, doložila tuto skutečnost úmrtním listem a odevzdala manželův průkaz pojištěnce, pokud jej máte k dispozici.
Ztrátu průkazu pojištěnce nahlaste neprodleně příslušnému pracovišti zdravotní pojišťovny (zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, stanoví pro nahlášení ztráty lhůtu 8 dnů). Nový průkaz je možné si osobně vyzvednout na pracovišti ZP MV ČR, a to po předložení osobního dokladu (občanský průkaz, cestovní pas) resp. náhradního dokladu totožnosti, nebo Vám může být po dohodě zaslán poštou na vaši adresu evidovanou v registru ZP MV ČR.
Většina našich pracovišť je přímo vybavena tiskárnami a průkaz pojištěnce (tzv. EHIC) Vám tedy mohou vydat na počkání, a to zdarma. Pokud průkaz EHIC tedy potřebuje s ohledem na Váš plánovaný odjezd do zahraničí ihned, kontaktujte nejbližší naše pracoviště a informujte se, kde je možné si průkaz na počkání vyzvednout.
Dostavte se na nejbližší pracoviště Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR, kde předložíte doklad o přidělení nového rodného čísla. Protože rodné číslo, jakožto číslo pojištěnce, je uváděno i na průkazu pojištěnce, dojedná s Vámi příslušný pracovník i možnost převzetí nového průkazu.
Samozřejmě je možné navštívit naše pracoviště, kde vám podají informaci o aktuálním plátci vašeho pojistného a o průběhu pojištění. Pokud ale u vás dochází ke změnám častěji, doporučujeme využít službu E-komunikace, která vám po zadání přístupových identifikátorů umožní nahlížet přímo do výpisu vašich pojistných dob (plátců pojistného). O přidělení osobních identifikátorů požádejte naše klientské pracoviště, popřípadě Infolinku.
Vzhledem k tomu, že váš pracovní poměr nebyl ukončen, jste nadále zaměstnancem a povinnost platit pojistné plní za vás i v době neplaceného volna váš zaměstnavatel. Pokud v daných měsících nebudete mít žádný příjem, odvádí zaměstnavatel za vás minimální pojistné ve výši výši 13,5% z minimální mzdy, která je v současné době stanovena částkou 8.000 Kč/měsíc, tedy pojistné bude činit 1080,- Kč za měsíc. Zaměstnavatel může od vás požadovat úhradu těchto nákladů. Tato skutečnost by měla být součástí písemné smlouvy uzavřené mezi vámi a zaměstnavatelem. Čerpání neplaceného volna u zaměstnavatele nemusíte pojišťovně nijak oznamovat.
K druhé části otázky uvádíme, že pokud jste držitelem Evropského průkazu zdravotního pojištění tzv. EHIC (jeho platnost si můžete ověřit na www.zpmvcr.cz v záložce e-komunikaci → veřejnost) máte právo na poskytnutí nezbytné zdravotní péče i v zemích Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Lichtenštejnsko, Island) a ve Švýcarsku. Za nezbytnou péči se přitom považuje takové ošetření, abyste mohla svůj plánovaný pobyt v daném státě dokončit. Pokud průkaz EHIC ještě nevlastníte, obraťte se na naše pracoviště a dojednejte si vyzvednutí či zaslání průkazu.
Ano. Podle platného znění zákona č. 117/1995 Sb. jsou vysokoškoláci, kteří ještě nedosáhli věku 26 let, zařazeni do kategorie nezaopatřené dítě bez ohledu na to, jakou mají formu studia (prezenční, dálkové, distanční nebo kombinované), a zda jsou výdělečně činní. Zdravotní pojištění za ně platí stát. V případě, že máte příjmy ze zaměstnání, je plátcem pojistného stát a současně i Vy (pojistné za Vás odvádí zaměstnavatel – pro „státního pojištěnce“ přitom platí, že se na vás nevztahuje minimální vyměřovací základ pro výpočet pojistného a vyměřovacím základem bude váš skutečný příjem). Skutečnost, že nyní spadáte i do kategorie, za kterou hradí pojistné stát, musíte pojišťovně oznámit a doložit dokladem do 8 dnů, pokud tak neučiní zaměstnavatel. V případě zaměstnanců totiž prvořadě platí, že skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné, oznamuje za osoby zaměstnané zaměstnavatel.
I v případě, že budete mít příjem ze samostatné výdělečné činnosti, patříte do kategorie pojištěnců, za něž bude i nadále platit zdravotní pojištění stát. Ovšem plátcem budete současně i Vy, jako osoba samostatně výdělečně činná, což znamená, že v prvním roce pojistné uhradíte formou doplatku podle skutečné výše příjmů a v následujících letech pak již budete platit pojistné zálohově. Zahájení samostatné výdělečné činnosti musíte zdravotní pojišťovně oznámit do 8 dnů ode dne, kdy jste tuto činnost zahájil, resp. můžete toto oznámení učinit prostřednictvím příslušného živnostenského úřadu. Živnostenský úřad pak má povinnost podle § 10a zákona č. 48/1997 Sb. toto Vaše oznámení předat Vámi uvedené zdravotní pojišťovně.
K výši pojistného je třeba ještě uvést, že nebude pro Vás, jako pro osobu zařazenou současně ve státní kategorii pojištěnců, platit minimální vyměřovací základ (vyměřovací základ bude vycházet z Vašeho skutečného příjmu).
Informační výměna mezi živnostenskými úřady a zdravotními pojišťovnami pravidelně probíhá. Pokud jste oznámení učinil prostřednictvím tzv. jednotných registračních formulářů, které mají ŽÚ k dispozici a údaje byly vyplněny správně nebyl důvod, aby naše pojišťovna oznámení elektronicky neobdržela. Záměrně zdůrazňujeme to, zda byla data vyplněna správně. Je totiž možné, že mohl být chybně uveden kód naší pojišťovny 211, resp. zaměněn za kód jiné ZP, a tedy systém oznámení nepřiřadil naší zdravotní pojišťovně. Doporučujeme obrátit se na živnostenský úřad, kde jste oznámení učinil a ověřit si zde, zda byly údaje správně vyplněny.
Protože jste onemocněl v tzv. ochranné lhůtě (ta je 7 kalendářních dnů po ukončení zaměstnání) budete, pakliže vám byly přiznány nemocenské dávky a nemáte žádné příjmy ze zaměstnání ani samostatné výdělečné činnosti, patřit po dobu pobírání těchto dávek mezi osoby, za něž hradí pojistné stát. Tuto skutečnost musíte naší pojišťovně oznámit vy sám a doložit přiznání nemocenských dávek. Zaměstnavatel má totiž povinnost oznamovat vznik a zánik nároku pojištěnce na zařazení do některé ze státních kategorií pouze za stávající zaměstnance (nikoli zaměstnance bývalé), nehledě na to, že vyplácení nemocenské probíhá ze strany okresní správy sociálního zabezpečení a bývalý zaměstnavatel tedy o ukončení výplaty dávek nemá informace.
Ze zdravotního pojištění v ČR z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině se lze odhlásit v případě, že pobyt je delší než 6 měsíců. Po tuto dobu není pojištěnec s trvalým pobytem v ČR povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění v ČR, ale po návratu musí doložit že byl v cizině zdravotně pojištěn nebo že měl sjednáno cestovní pojištění do zahraničí. Pokud pojištěnec nedoloží potvrzení o zdravotním pojištění v cizině, musí v ČR doplatit zpětně pojistné na veřejné zdravotní pojištění, jakoby v cizině nepobýval a to i přesto, že po celou dobu nečerpal zdravotní péči v ČR. V souvislosti se zahájením dlouhodobého pobytu v cizině je tedy nejprve nutné vyplnit písemné prohlášení a doručit ho vaší zdravotní pojišťovně. Formulář je k dispozici i na www.zpmvcr.cz. Prohlášení je možné zaslat i ze zahraničí, ovšem je třeba si uvědomit, že povinnost hradit pojistné nemůže zaniknout dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo pojišťovně prohlášení doručeno.
V případě, že budete pobývat v některé ze zemí EU, EHP či ve Švýcarsku, kde se na Vás z důvodu aplikace evropských koordinačních nařízení začnou vztahovat právní předpisy daného státu, přestáváte být českým pojištěncem. Neplatí proto ani pravidlo odhlášení z povinnosti odvádění pojistného na veřejné zdravotní pojištění v ČR z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí, neboť pojištěncem v systému zdravotního pojištění jiného státu EU, EHP či Švýcarska se stanete okamžikem splnění pravidel vyplývajících z evropských koordinačních nařízení. Více informací o evropských předpisech naleznete v sekci „Problematika EU“.
Ve Vašem případě je rozhodující, jak dlouho budete v cizině pobývat. Pojištěnec totiž není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, přičemž za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců. Aby byla tato výjimka z placení pojistného uznána, musí ale kromě délky pobytu nad 6 měsíců rovněž platit, že budete v cizině zdravotně pojištěn a o této skutečnosti učiníte u zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Po dobu, co budete takto odhlášen, nemáte ale nárok na úhradu péče hrazené zdravotním pojištěním (budete muset odevzdat průkaz pojištěnce). Zvažte tedy, zda je odhlášení na dobu přesahující 6 měsíců pro vás ve vaší situaci přijatelné. Pokud se rozhodnete možnosti nehradit pojistné využít, obraťte se na naše pracoviště a vyplňte příslušný formulář (je rovněž k dispozici na www.zpmvcr.cz).
Co se týká hrazení pojistného státem za pojištěnce do 26 let tak zde platí, že stát hradí pojistné za tzv. „nezaopatřené děti“, což jsou děti i po ukončení povinné školní docházky, nejdéle však do 26. let věku, pokud se ovšem soustavně připravují na budoucí povolání (tj. studují na střední či vysoké škole apod.). V době vašeho studia tedy za vás hradil pojistné stát, avšak po ukončení školy, jste měl řešit, kdo za vás bude nadále zdravotní pojištění hradit. Plátcem pojistného je v zásadě buď pojištěnec (podle výdělku ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti) nebo stát (za striktně stanovené kategorie pojištěnců); pokud pojištěnec není zaměstnán, není osobu samostatně výdělečně činnou a ani za něho nehradí pojistné stát, musí si platit pojištění sám, a to ve výši 1080,- Kč za měsíc. Protože pojistné za vás nebylo hrazeno a ani jste nevyužil v souvislosti se svým odjezdem do ciziny možnost odhlásit se od placení pojistného, musíte pojistné doplatit. Možnost odhlásit se od placení pojistného je pouze v případě, že bude pojištěnec pobývat v cizině déle jak 6 měsíců, bude v cizině zdravotně pojištěn a učiní o této skutečnosti písemné prohlášení u příslušné zdravotní pojišťovny – povinnost platit pojistné zaniká nejdříve dnem následujícím po dni doručení prohlášení.
V daném případě vám nemůžeme vyhovět, protože v případě odhlášení z pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině zákon striktně říká, že povinnost platit pojistné zaniká dnem, který pojištěnec v prohlášení uvede, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Z této dikce je zřejmé, že nelze zpětné odhlášení využít, byť jste splnil jak podmínku délky pobytu (nad 6 měsíců), tak i podmínku být v cizině zdravotně pojištěn.
Zahájení a ukončení zaměstnání má povinnost hlásit váš zaměstnavatel. Na zaměstnance tato povinnost přechází pouze tehdy, pokud zjistí, že zaměstnavatel svoji oznamovací povinnost nesplnil. Ve vašem případě je ale na místě ujasnit, kdo za vás bude hradit pojistné v období od 1.1. do 14.2., než vám vznikne nový pracovní poměr. Nebudete-li zaměstnána ani osobou samostatně výdělečně činnou a ani nepatříte do některé z kategorií, za něž hradí pojistné stát, budete si muset uhradit za měsíc leden pojištění sama jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů. Měsíční pojistné pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) činí 1080 Kč. Postavení OBZP se posuzuje z pohledu celého kalendářního měsíce, tj. za období od 1.2. do 14.2. nebudete muset pojistné hradit.
Pojištěnec je obecně povinen oznamovat své zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné, ale za osoby zaměstnané by měl tuto povinnost plnit zaměstnavatel. Tuto povinnost může samozřejmě zaměstnavatel splnit pouze tehdy, pokud informaci o tom, že vám byl důchod přiznán, má k dispozici. V zásadě je tedy možné vaše zařazení mezi poživatele důchodu oznámit prostřednictvím svého zaměstnavatele (zaměstnavatel používá tzv. Hromadná oznámení zaměstnavatele) nebo se můžete s dokladem o přiznání důchodu obrátit na naše pracoviště vy osobně.
Pokud jste na rodičovské dovolené, znamená to, že jste nadále v pracovním poměru. V takovém případě platí, že všechny skutečnosti, které ovlivňují vznik či zánik povinnosti státu platit za vás pojistné, má povinnost oznamovat zdravotní pojišťovně zaměstnavatel. Zaměstnavatel pro oznamování používá předepsané tiskopisy a striktně dané kódy, které jednotlivé kategorie pojištěnců specifikují. Pokud v době ukončení rodičovské dovolené žena nadále pobírá rodičovský příspěvek (pro dané kategorie se užívá jeden společný kód), nemusí zaměstnavatel tuto skutečnost hlásit. Bude povinen nám oznámit až ukončení pobírání rodičovského příspěvku. Doporučujeme však si následně ověřit, zda tuto svoji povinnost splnil. Pokud oznamovací povinnost zaměstnavatel nesplnil, musíte se obrátit na svoji zdravotní pojišťovnu sama a ukončení pobírání rodičovského příspěvku doložit.
K druhé části dotazu týkající se placení pojistného dále doplňujeme, že až do doby ukončení pobírání rodičovského příspěvku bude za vás hradit pojistné stát. Vzhledem k tomu, že se ale vracíte do zaměstnání, bude za vás hradit pojistné stát a současně i vy, a to pojistné vypočtené z vašeho příjmu ze zaměstnání. Protože budete současně kategorií pojištěnce, za níž hradí pojistné stát, neuplatní se ve vašem případě povinnost odvést pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu a pojistné uhradíte podle skutečného příjmu.