Platby pojistného

1. Kolik je minimální měsíční výše pojistného, která se musí platit na zdravotní pojištění?

Minimální měsíční zdravotní pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) je minimální mzda. Pro rok 2010 zůstává minimální mzda stejná jako v roce 2009 a to ve výši 8 000 Kč. Minimální mzda nebyla pro rok 2011 změněna a minimální měsíční zdravotní pojistné činí i nadále 1 080 Kč.

Zaměstnavatelé:

Od 1.1.2008 byl nově stanoven maximální vyměřovací základ pro zaměstnance jako čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy a pro rok 2008 to byla částka 1 034 880 Kč: Pro rok 2009 maximální vyměřovací základ představoval částku 1 130 640 Kč.

Od 1. 1. 2010 byla výše maximálního vyměřovacího základu novelizována a je to částka ve výši  sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy. Průměrná mzda pro rok 2010 byla 23 709 Kč a tak maximální roční vyměřovací základ činil 1 707 048 Kč.

Od 1.1.2011 zůstává výše maximální vyměřovací základu na sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy, kterou je pro rok 2011 částka 24 740 Kč. Maximální roční vyměřovací základ zaměstnance tedy činí 1 781 280 Kč.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se minimálním vyměřovacím základem rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se považuje částka , která se vypočítá jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

Podle Nařízení vlády č. 283/2010 Sb. je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 stanovena na 24 091 Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,0269. Pro rok 2011 činí průměrná měsíční mzda 24 740 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2011 je 12 370 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění je po zaokrouhlení rovna částce 1.670 Kč. Tuto zálohu je OSVČ povinna poprvé uhradit za měsíc leden 2011, kromě osob kterým nebyl stanoven minimální vyměřovací základ.

Od 1. 1. 2008 došlo u OSVČ ke zvýšení maximálního vyměřovacího základu z pevné částky 486 000 Kč na čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy (platilo pro rok 2008 a 2009).

Od 1. 1. 2010 představuje maximální vyměřovací základ OSVČ sedmdesátidvounásobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ v roce 2010 byl 1 707 048 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ 142 254 Kč a maximální záloha na zdravotní pojištění 19 205 Kč.

Od 1. 1. 2011 je maximální vyměřovací základ OSVČ rovněž stanoven jako sedmdesátidvounásobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ pro rok 2011 vychází z částky 24 470 Kč a bude tak činit 1 781 280 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 148 440 Kč a maximální záloha na zdravotní pojištění je stanovena na 20 040 Kč.

2. Na jaký účet mám platit pojistné na zdravotní pojištění?

V roce 2010 došlo k centralizaci účtů pro příjem plateb na zdravotní pojištění pro všechny kategorie plátců - zaměstnavatele, osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tzn. že jednotlivé pobočky ZP MV ČR nemají vlastní čísla účtů pro příjem plateb na zdravotní pojištění.

Pro identifikaci plateb zdravotního pojištění je důležitý variabilní symbol, podle kterého je platba přiřazena k určitému plátci.

Čísla účtů ZP MV ČR pro všechny plátce pojistného bez ohledu na příslušnost k pobočce ZP MV ČR

Variabilním symbolem platby pro OSVČ a OBZP je rodné číslo, případně číslo pojištěnce přidělené ZP MV ČR. Variabilním symbolem platby zaměstnavatele je IČ, doplněné na 9. a 10. místě nulami, pokud tato místa neoznačují číslo organizační jednotky plnící povinnosti plátce pojistného. Konstantní symbol platby při bezhotovostní platbě je 3558, při platbě složenkou 3559.

Důležité upozornění !

Každý plátce je povinen splnit svoji oznamovací povinnost:

• zaměstnavatel je povinen se přihlásit jako plátce zdravotního pojištění za své zaměstnance do 8 dnů od vzniku této skutečnosti a oznámit za koho je plátcem

• OSVČ je povinna do 8 dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti tuto skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně

• OBZP je rovněž povinna tuto skutečnost oznámit do 8 dnů

Při nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit plátci pokutu i v případě, že pojistné na zdravotní pojištění bylo uhrazeno.

Aktuální čísla účtů pro příjem plateb na zdravotní pojištění dle jednotlivých poboček naleznete na úvodní straně našich internetových stránek v odkazu Plátci.

3. Jaká je výše penále při nedoplatku nebo opožděné úhradě pojistného na zdravotního pojištění a na jaké účty se penále hradí?

S účinností od 1. 5. 1995 do 31. 12. 2006 bylo penále 0,1 % z dlužné nebo opožděné částky za každý den prodlení. Od 1. 1. 2007 činí penále 0,05 %. Zdravotní pojišťovny jsou povinny po plátcích toto penále vymáhat.

4. Co je to přirážka k pojistnému a jaká je její výše?

Zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, jestliže u něj v uplynulém kalendářním roce došlo k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin. Přirážka může být až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců, tzn. 5 % z té části zdravotního pojištění, kterou platí zaměstnavatel. Pojistné činí 13,5 % z příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem a zaměstnavatel platí 9 % a 4,5 % strhává zaměstnanci. Jinak tedy, přirážka činí 5 % z té části pojistného všech zaměstnanců za uplynulý rok, kterou platí zaměstnavatel. Činilo-li odvedené pojistné za uplynulý rok 100 000 č, může přirážka být až do výš 5 % z 75 000 Kč, tj. 3 750 Kč. Přirážka se platí jednorázově na účet ZP.

5. Lze podat odvolání proti uloženému penále?

Nejdříve zdravotní pojišťovna vyzve plátce k dobrovolné úhradě penále (dlužného pojistného). Pokud nebude penále uhrazeno, je zdravotní pojišťovnou zahájeno správní řízení. V rámci správního řízení je vydáno správní rozhodnutí – platební výměr, kterým je plátce zavázán zaplatit vyměřené penále. Proti platebnímu výměru je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od jeho písemného doručení k rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny. V odvolání je nutné podrobné zdůvodnění, z jakého důvodu k pochybení došlo. Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při vyměření penále nad 20 000 Kč nebo při uložení pokuty či přirážky k pojistnému. S účinností od 1.7.2002 došlo novelou č. 176/2002 Sb. k výraznému posílení pravomocí zdravotních pojišťoven. Od tohoto data může zdravotní pojišťovna odstraňovat tvrdosti zákona při vyměření penále do výše 20 000 Kč ( před tím vše rozhodoval pouze rozhodčí orgán), a to na základě písemné žádosti plátce, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci platebního výměru, kterým byla pokuta, penále nebo přirážka vyměřena.

Odstranit tvrdost zákona nelze:

• není-li předem uhrazeno pojistné splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí,

• na plátce již byl vydán návrh na zahájení insolvenčního řízení,

• plátce vstoupil do likvidace.

6. Jak probíhá doručování písemností pro plátce a pojištěnce zdravotního pojištění?

Od 1. 7. 2002 jsou stanovena pravidla pro doručování písemností:

Skutečnosti významné pro plnění povinností plátce s nímž zákon spojuje právní důsledky (platební výměr apod.) k tíži plátce, se mu doručují prostřednictvím – držitele poštovní licence (dále jen pošta) nebo svými zaměstnanci doručením písemnosti do vlastních rukou. Nebyl-li adresát, kterému má být doručena písemnost do vlastních rukou, zastižen, uloží ten, kdo písemnost doručuje, písemnost na místně příslušné poště nebo u místně příslušné pobočky zdravotní pojišťovny a adresát se vyzve, aby  si ji vyzvedl do 15 dnů. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za doručení. Odepře-li adresát převzetí, je doručena dnem, kdy k odepření došlo.

V případech, kdy není znám pobyt nebo sídlo účastníka, nebo účastník se nezdržuje v místě svého pobytu, sídla nebo na adrese pro doručení, použije zdravotní pojišťovna doručení veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou znamená, že ZP vyvěsí ve svém sídle a v sídle místně příslušné pobočky ZP po dobu 15 dnů oznámení o místě uložení písemnosti s jejím přesným označením. Poslední den 15denní lhůty se považuje za den doručení.

Od 1. 11. 2009 lze doručovat písemnosti (např. zahájení správního řízení nebo oznámení o kontrole) právnickým osobám případně fyzickým osobám, které o to požádají, do datových schránek. Přednostně zdravotní pojišťovna doručuje písemnosti např. platební výměry, výkazy nedoplatků, dle zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění, tj. prostřednictvím držitele poštovní licence (pošty) nebo osobně.

7. Jak má zaměstnavatel (OSVČ, OBZP) postupovat, když zjistí přeplatek pojistného?

Zjistí-li zaměstnavatel (OSVČ, OBZP) přeplatek na pojistném z jakéhokoliv důvodu, požádá pojišťovnu o vrácení tohoto přeplatku. ZP je povinna přeplatek vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce od jeho zjištění, pokud nemá plátce jiný splatný závazek vůči ZP. Jinak se přeplatek použije k úhradě nedoplatku. ZP zpravidla přeplatek vrátí až na základě provedené kontroly. Druhý možný způsob je, že si (nejlépe až na základě domluvy se ZP) o tento přeplatek sníží následují odváděné pojistné. Nárok na vrácení přeplatku se promlčuje za 5 let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.

8. Mám více splatných závazků vůči zdravotní pojišťovně. V jakém pořadí jsem povinen je splácet?

V případě, že má plátce vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků je povinen je splácet v tomto pořadí dle zákona č. 592/1992 Sb.:

• pokuty,

• přirážky k pojistnému,

• nejstarší nedoplatky pojistného,

• běžné platby pojistného,

• penále.

Jednotlivé dlužné částky je plátce povinen splácet ve stanoveném pořadí samostatně na příslušné účty ZP. Pokud plátce toto pořadí nedodrží, je ZP oprávněna jeho platbu ve stanoveném pořadí použít.

Nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jedné ZP 50 Kč, nelze vymáhat.

Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok nebo pokud plátce prokáže, že poslal platbu příslušné ZP, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

Dotazy plátců, které se týkají plateb na zdravotní pojištění a které musí řešit místně příslušná pobočka :

• Zaslal jsem Vám platbu dne…. Došla platba na Váš účet?

• Potřeboval bych zjistit, kolik ještě dlužím na zdravotním pojištění?

• Poslal jsem platbu s chybným variabilním symbolem, jak to mám opravit?

• Žádost o zaslání " Přehledu o úhradách za zdravotní péči".

• Žádosti o zaslání potvrzení pro účely veřejných zakázek, dotací či jiná potvrzení tohoto typu.

S těmito dotazy je nutno se obrátit nejlépe písemně na konkrétní pobočku ZP MV ČR, protože každý plátce má svého správce:

• zaměstnavatelé podle sídla dle obchodního rejstříku nebo podle sídla mzdové účtárny (má-li organizace organizační jednotky) - spravuje ho místně příslušná pobočka podle nového krajového uspořádání,

• individuální plátce (OSVČ, OBZP) - podle trvalého bydliště je registrován u pobočky podle krajového uspořádání.