1. Jsem osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Jaké mám povinnosti vůči ZP?
Podle § 10 odst.3) zák. č. 48/1997 Sb. je OSVČ povinna oznámit ZP zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti do 8 dnů, kdy tuto činnost zahájila nebo ukončila, jinak jí hrozí pokuta do výše 10 000 Kč (při opakovaném porušení dvojnásobek uložené pokuty).
Podle § 24 zák. č. 592/1992 Sb. – OSVĆ je povinna sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, IČO (pokud jej má přiděleno), obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, číslo bankovního účtu, pokud z něj bude odvádět pojistné. Tyto údaje je povinna doložit.
Dále je OSVČ povinna od 1. 1. 2008 předložit do 30 dubna všem ZP (max. mohou být 2), u kterých byla pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (dále jen Přehled), zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. Do 30. dubna je OSVČ také povinna oznámit zdravotní pojišťovně skutečnost, že jí daňové přiznání zpracovává daňový poradce a potom podává Přehled do 30. 6. Do 8. dubna je OSVČ povinna odevzdat zdravotní pojišťovně Přehled i v případě, kdy není povinna podávat daňové přiznání. Změní-li se dodatečně údaje uvedené v podaném Přehledu jsou OSVČ povinny ohlásit změnu do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly. K tomuto účelu vyplní opravný Přehled.
Za neplnění těchto povinností může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.
2. Jaké je minimální měsíční pojistné pro OSVČ a je nějak omezena maximální výše?
OSVČ platí pojistné formou záloh a doplatku pojistného. OSVČ zahajující samostatnou výdělečnou činnost platí v 1. roce měsíční zálohy z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohy vyšší. Pokud za OSVČ je zároveň i plátcem pojistného stát (důchodce, student apod.), nemusí tato osoba v 1. roce zálohy platit a pojistné zaplatí formou doplatku. Od 2. roku již zálohy platit musí, ale bude platit zálohy v takové výši, v jaké skutečně vyjdou, protože nemusí splňovat minimální vyměřovací základ (viz níže).
Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:
• s těžkým smyslovým, tělesným nebo mentálním postižením,
• která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod,
• která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku do 7 let nebo o 2 děti ve věku do 15 let,
• která současně vedle zaměstnání je OSVČ,
• pro osobu, za kterou je plátcem i stát,
pokud tyto skutečnosti trvaly celý kalendářní měsíc.
Minimální záloha činí 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem se u OSVČ rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy (za průměrnou mzdu se pro účely zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu,vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru – shodné jako u zaměstnanců). Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pokud zákon nestanoví jinak, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu.
Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2011 je 12 370 Kč.
Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 670 Kč. Tuto zálohu je OSVČ povinna uhradit poprvé za měsíc leden 2011, kromě osob kterým nebyl stanoven minimální vyměřovací základ.
Min. vyměř. základ rok 2006 do 31. 3. 2006 - 9 017,50 Kč .......min. zdrav. pojistné 1 218 Kč/měsíc
Min. vyměř. základ rok 2006 od 1. 4. 2006 - 9 417,50 Kč .......min. zdrav. pojistné 1 272 Kč/měsíc
Min. vyměř. základ rok 2007 od 1. 1. 2007 - 10 075 Kč ..........min. zdrav. pojistné 1 360 Kč/měsíc
Min. vyměř. základ rok 2008 od 1. 1. 2008 - 10 780 Kč ..........min. zdrav. pojistné 1 456 Kč/měsíc
Min. vyměř. základ rok 2009 od 1. 1. 2009 - 11 777 Kč ...........min. zdrav. pojistné 1 590 Kč/měsíc
Min. vyměř. základ rok 2010 od 1. 1. 2010 - 11 854,50 Kč ......min. zdrav. pojistné 1 601 Kč/měsíc
Min. vyměř. základ rok 2011 od 1. 1. 2011 - 12 370,00 Kč ......min. zdrav. pojistné 1 670 Kč/měsíc
Od 1. 1. 2008 došlo ke zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné z pevné částky 486 000 Kč na čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy.
Maximální vyměřovací základ v roce 2009 činil 1 130 640 Kč, z toho maximální měsíční vyměřovací základ pro výpočet zálohy na pojistné částku 94 220 Kč a maximální záloha na zdravotní pojiěštění částku 12 720 Kč.
Maximální vyměřovací základ OSVČ se od 1. 1. 2010 zvýšil na sedmdesátidvounásobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ v roce 2010 činil 1 707 048 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ byl 142 254 Kč a maximální záloha na zdravotní pojištění19 205 Kč.
Maximální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných v roce 2010
Maximální vyměřovací základ OSVČ se od 1. 1. 2011 zůstává na sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ v roce 2011 bude činit 1 781 280 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 148 440 Kč a maximální záloha na zdravotní pojištění 20 040 Kč.
Maximálního ročního vyměřovacího základu lze také dosáhnout souběhem příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a závislé činnosti nebo úhrnem příjmů od více zaměstnavatelů.
3. Jaké je rozhodné období pro OSVČ? Začal jsem podnikat až poslední den v měsíci? Započítává se mi tento měsíc celý?
Nejkratším poměrným obdobím pro OSVČ je jeden kalendářní měsíc. To znamená, že výdělečná činnost, kterou OSVČ provozovala v kalendářním měsíci alespoň jeden den, se posuzuje, jako by tato činnost trvala celý měsíc.
4. Jsem pouze podnikatel. V jaké výši a kdy mám platit zálohy na zdravotní pojištění?
V prvním roce musíte platit zálohy alespoň v minimální měsíční výši. V dalších letech budete platit buď v minimální výši nebo takové, jaké Vám vyjdou na základě ročního Přehledu o příjmech a výdajích za daný rok, maximálně však 19 205 Kč v roce 2010.. Záloha na daný měsíc je splatná v průběhu měsíce, na který se vztahuje, až do 8 dne měsíce následujícího.
POZOR: K zásadní změně došlo v definici dne, který se považuje za den platby pojistného. Za den platby pojistného již nebude považován den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale po 1. 1. 2010 to bude den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou - složenkou. V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.
5. Podnikám a jsem delší dobu nemocen. Mám povinnost hradit zálohy?
Za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocen, nemusí platit zálohy na pojistné. Toto ustanovení ji však nezbavuje povinnosti zaplatit při ročním vyúčtování pojistné z celého příjmu (po odečtení výdajů) dosaženého z výdělečné činnosti za rozhodné období.
V měsících, ve kterých byla OSVČ po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, však nemusí při ročním vyúčtování dodržet minimální vyměřovací základ.
6. Jako OSVČ jsem hradil zálohy na pojistné včas, ale pod chybným variabilním symbolem. Bude mi předepsáno penále?
Zákonem č. 176/2002 Sb., platným od 1. 7. 2002 byl doplněn § 18 zákona 592/1992 Sb. ustanovení, že zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny ale pod nesprávným variabilním symbolem.
7. Jsem poživatel důchodu (studuji) a chci podnikat. Mám nějakou ohlašovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně a musím platit pojistné na zdravotní pojištění?
Musíte do 8 dnů oznámit zdravotní pojišťovně zahájení podnikání – samostatně výdělečnou činnost. Na Vás se bude vztahovat pravidlo, že pokud je za osobu zahajující samostatně výdělečnou činnost plátcem pojistného i stát, není tato osoba v prvním kalendářním roce této činnosti povinna platit zálohy na pojistné a pojistné zaplatí formou doplatku na základě ročního vyúčtování. Ve druhém a v následujících letech se výše zálohy stanoví procentní sazbou (13,5 %) z měsíčního vyměřovacího základu. Pro takovouto osobu neplatí minimální vyměřovací základ.
8. Jsem zaměstnána a zároveň jsem podnikatel. Co všechno musím udělat a musím platit jako podnikatel zálohy na zdravotní pojištění, když za mě odvádí zdravotní pojistné zaměstnavatel?
Pokud je hlavním zdrojem příjmu zaměstnání, není OSVČ povinna platit zálohy na zdravotní pojištění z podnikání. Je však povinna tuto skutečnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů od vzniku této skutečnosti a zaregistrovat se jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ). Po podání daňového přiznání je povinna nejpozději do 1 měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za daný kalendářní rok, předložit zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v daném roce pojištěna, přehled o příjmech a výdajích na příslušném formuláři.
POZOR: Doplatit pojistné na zdravotní pojištění je však povinna do 8 dnů po podání daňového přiznání.
9.Mohu podnikat na mateřské dovolené – rodičovské dovolené?
Z hlediska podnikání pro obě dovolené platí naprosto odlišný režim.
Na mateřskou dovolenou, se kterou souvisí peněžitá pomoc v mateřství, má nárok obecně pouze matka (otec jen v přesně specifikovaných případech v zák. č. 187/2006 o nemocenském pojištění, v platném znění). Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nemocenského pojištění. Z uvedeného vyplývá, že pokud by žena v průběhu mateřské podnikala, neměla by nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Souběh mateřské dovolené (pobírání peněžité pomoci v mateřství) a podnikání tedy možný není.
Rodičovská dovolená, se kterou souvisí rodičovský příspěvek, se týká matky i otce. Nárok na rodičovský příspěvek až do 4 let věku dítěte má jak matka, tak otec. Rodičovský příspěvek se řídí zákonem č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, v platném znění. Rodič může být výdělečně činný (OSVČ), aniž by ztratil právo na pobíraní rodičovského příspěvku. Výše výdělku také není omezena.. Rodič musí splňovat 2 hlavní podmínky, aby neztratil nárok na rodičovský příspěvek – dítě do 3 let může navštěvovat jesle nebo obdobné zařízení nejvýše 5 kalendářních dnů v měsíci a dítě 3 – 4 roky staré může navštěvovat mateřskou školu nebo obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů v měsíci. Souběh rodičovské (pobíraní rodičovského příspěvku) a podnikání tedy možný je. Při rodičovské dovolené a rodičovském příspěvku můžete mít příjmy jak z podnikání, tak ze zaměstnání.