Student, který dosáhl věku 26 let, již skutečně nepatří z pohledu placení zdravotního pojištění do kategorie, za níž by hradil pojištění stát. Vaše dcera si bude muset hradit zdravotní pojištění sama, a to jako osoba bez zdanitelných příjmů, což znamená povinnost hradit 13,5% z minimální mzdy (aktuálně činí měsíční minimální mzda 8.000 Kč), tedy 1080 Kč měsíčně.
Je tedy nutné, aby se Vaše dcera obrátila na naše pracoviště, vyplnila příslušný formulář a přihlásila se tak ke kategorii: osoba bez zdanitelných příjmů (samoplátce).
Váš dotaz je třeba rozdělit na dvě části.
V případě zahájení jazykového kurzu ihned po maturitě totiž platí, že stát je plátcem pojistného i za děti do 26 let věku, pokud zahájí v kalendářním roce, v němž úspěšně složili maturitní zkoušku, studium jednoletého kurzu cizích jazyků u subjektů uvedených v příloze vyhlášky č. 322/2005 Sb. V případě, že by Váš syn začal ale navštěvovat jiný (nikoli jazykový) kurz nebo si pro výuku jazyka vybral subjekt, který není ve výše zmíněné příloze vyhlášky uveden, nebude se již jednat o studium, které je naroveň řádného studia na střední či vysoké škole. V tomto případě by si musel platit pojištění sám, a to v částce 1080 Kč za měsíc.
Pokud by se mu opakovaně nepodařilo složit zkoušky na VŠ v dalším roce, bude situace jiná. Výše zmíněná vyhláška uznává zařazení studentů jazykových kurů mezi „nezaopatřené děti“, tj. staví jazykový kurz na roveň studia, pouze v prvním roce. Akceptováno je studium jednoletého kurzu zahájené v roce úspěšného složení maturitní zkoušky (typicky tedy od září do června). Pokud bude tedy Váš syn chtít v kurzu pokračovat i v dalším školním roce, byť například ve studiu vyššího jazykového stupně, nebude tedy ji považován za „nezaopatřené dítě“ a bude si muset pojistné hradit sám.
Pokud vám skončí zaměstnání a zůstanete nezaměstnaná, máte možnost zaevidovat se na příslušném úřadu práce podle místa trvalého pobytu. Za osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání je plátcem zdravotního pojištění stát, přičemž není rozhodující, zda vám vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti či nikoli. Tuto skutečnost jste povinna pojišťovně oznámit (doložit dokladem) do 8 dnů.
V případě, že se nezaregistrujete na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nebudete mít příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti pak vzhledem k věku vašich dětí může být za vás plátcem pojistného stát za podmínky, že budete o děti celodenně osobně pečovat. Podmínka celodenní péče se považuje u dětí předškolního věku za splněnou i tehdy, pokud je dítě umístěno v mateřské škole či jiném obdobném zařízení, ale maximálně 4 hodiny denně. Rovněž v tomto případě je vaší povinností informovat zdravotní pojišťovnu do 8 dnů a doložit rodné listy dětí. Až by pak vaše děti začaly chodit do školy, platil by za vás nadále pojištění stát, neboť podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i po dobu návštěvy školy (dítě ale nesmí být umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, ani navštěvovat tzv. družinu).
Váš dotaz je třeba vnímat ve dvou rovinách. První je skutečnost, že Váš manžel má výdělky na základě dohody o provedení práce. Činnosti vykonávané ve vazbě na dohodu o provedení práce totiž nejsou považovány za zaměstnání a zdravotní pojištění si tedy již dříve musel Váš manžel hradit sám, a to jako osoba bez zdanitelných příjmů, což činí 1080 Kč měsíčně.
Zákon č. 48/1997 Sb. ovšem pamatuje na situaci, kdy se pojištěnec (rodič) osobně, celodenně a řádně stará o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, přičemž za osoby takto pečující o děti pak platí pojištění stát. V případě dítěte předškolního věku se podmínka celodenní péče považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě umístěno v předškolním zařízení na dobu, která nepřevyšuje 4 hodiny denně. Další podmínkou je, že tato pečující osoba nemá příjmy ze zaměstnání ani samostatné výdělečné činnosti. Protože práce vykonávané na základě dohody o provedení práce nejsou považovány za zaměstnání, je v případě Vašeho manžela podmínka neexistence příjmů splněna. Výdělky dosažené v rámci dohody o provedení práce nehrají roli. Pokud tedy dítě nenavštěvuje předškolní zařízení, resp. doba návštěvy nepřevyšuje 4 hodiny denně, může být Váš manžel zařazen mezi pojištěnce, za něž bude platit pojištění stát.
Za příjemce rodičovského příspěvku je plátcem pojištění stát a rovněž tak za ženy na rodičovské dovolené. Ač již rodičovský příspěvek nepobíráte, nadále za vás tedy bude platit pojištění stát, neboť budete na rodičovské dovolené.
Odejmutím rodičovského příspěvku vám sice skončilo vaše zařazení mezi osoby, za něž platí pojistné stát z důvodu, že pobírají rodičovský příspěvek, ale i v období prázdnin by za vás mohl platit pojištění stát, pokud splníte dále uvedené podmínky. Vzhledem k věku vašeho dítěte můžete být považována za osobu osobně, celodenně a řádně pečující o dítě a platil by za vás pojištění stát, pokud skutečně nebudete mít žádné příjmy ze zaměstnání ani samostatné výdělečné činnosti a Váš syn nebude navštěvovat školku či obdobné zařízení pro děti předškolního věku, nebo je bude navštěvovat pouze jen maximálně 4 hodiny denně. Rovněž ho nesmíte svěřit do péče jiné osobě, byť z rodiny.
Podle zákoníku práce má jak matka tak otec nárok na rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte. Záleží tedy na tom, jak staré děti máte. Z pohledu placení zdravotního pojištění je ale situace poněkud odlišná. Zatímco žena na rodičovské dovolené je výslovně uvedena mezi pojištěnci, za něž hradí pojištění stát, muže na rodičovské dovolené jako zvláštní kategorii zákon č. 48/1997 Sb. nezná. Za muže by stát platil pojištění pouze v případě, že by například pobíral rodičovský příspěvek. Váš muž se ovšem nemusí obávat, že by si musel platit zdravotní pojištění sám, neboť rodičovská dovolená je považována za důležitou osobní překážku v práci a pojistné se po tu dobu za zaměstnance neplatí (tj. nastává obdobná situace, jako by byl nemocen).
V případě, že byste po dobu prázdnin pečovala o obě děti a neměla žádné příjmy ze zaměstnání ani samostatné výdělečné činnosti, platil by za vás pojištění stát. Podmínkou však je, že budete skutečně celodenně pečovat o obě děti, tedy děti například nepojedou na tábor. Vzhledem k tomu, že máte starší děti, nárok být zařazena do kategorie „osoba pečující o děti“ byste ztratila i v případě, že by na tábor jelo jen jedno z vašich dětí. Zákon č. 48/1997 Sb. totiž říká, že stát je plátcem pojištění za osoby celodenně, osobně a řádně pečující o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Protože jste nadále v pracovním poměru, je třeba řešit danou situaci s vaším zaměstnavatelem, neboť obecně platí, že za osoby, kterým bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmů, se pojistné odvádět musí, a to pojistné vyměřené z minimální mzdy, tj. 1080 Kč za měsíc. Výjimka pak je právě v případě „osob pečujících o děti“, a to při splnění všech výše uvedených podmínek.
I v případě, že budete mít příjem ze samostatné výdělečné činnosti, patříte do kategorie pojištěnců, za něž bude i nadále platit zdravotní pojištění stát. Ovšem plátcem budete současně i Vy, jako osoba samostatně výdělečně činná, což znamená, že v prvním roce pojistné uhradíte formou doplatku podle skutečné výše příjmů a v následujících letech pak již budete platit pojistné zálohově. Zahájení samostatné výdělečné činnosti musíte zdravotní pojišťovně oznámit do 8 dnů ode dne, kdy jste tuto činnost zahájil, resp. můžete toto oznámení učinit prostřednictvím příslušného živnostenského úřadu. Živnostenský úřad pak má povinnost podle § 10a zákona č. 48/1997 Sb. toto Vaše oznámení předat Vámi uvedené zdravotní pojišťovně.
K výši pojistného je třeba ještě uvést, že nebude pro Vás, jako pro osobu zařazenou současně ve státní kategorii pojištěnců, platit minimální vyměřovací základ (vyměřovací základ bude vycházet z Vašeho skutečného příjmu).
Je třeba předeslat, že obecně účast v systému veřejného zdravotního pojištění vzniká dnem získání trvalého pobytu na území ČR, ale s ohledem na zvláštní pravidla pro občany EU , EHP a Švýcarska je třeba se řídit prvotně podle státní příslušnosti vaší matky. Pokud je občankou výše zmíněných států, nehraje při posuzování její situace získání trvalého pobytu hlavní roli a je nutné záležitost posoudit detailně. V takovém případě doporučujeme seznámit se se základními principy a otázkami v části zaměřené na problematiku EU, případně se obrátit na naši Infolinku. V případě, že je ale vaše matka státním příslušníkem státu nespadajícího pod koordinační předpisy EU, je naopak získání trvalého pobytu zásadním úkonem – dnem získání trvalého pobytu jí vzniká účast v systému veřejného zdravotního pojištění a je potřeba, aby se zaregistrovala u jí zvolené zdravotní pojišťovny. Pro určení, kdo pak bude hradit za Vaši matku zdravotní pojištění je rozhodující, zda pobírá důchod i z České republiky či pouze z ciziny. V případě důchodu z České republiky by byla standardním poživatelem důchodu a pojištění by za ni hradil stát. Stát by za ní hradil pojištění rovněž v případě, pokud sice nesplňuje podmínky pro přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v ČR, ale nemá žádný příjem ze zaměstnání ani samostatné výdělečné činnosti, ani nepožívá žádný důchod z ciziny, popřípadě tento důchod je menší než minimální mzda (bude nutné zdravotní pojišťovně doložit doklad od České správy sociálního zabezpečení o výši důchodu). Pokud důchod z ciziny je vyšší než minimální mzda, musí si Vaše matka hradit zdravotní pojištění sama, a to jako osoba bez zdanitelných příjmů. To znamená, že dle zákona č. 552/1992 Sb. bude platit 13,5% z vyměřovacího základu, kterým je u této kategorie pojištěnců minimální mzda – tedy bude výše pojistného činit 1.080 Kč/měsíc.
Pokud nebudete mít příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti a ani nebudete patřit do kategorie osob, za něž platí pojistné stát, stáváte se dle zákonů z oblasti veřejného zdravotního pojištění tzv. osobou bez zdanitelných příjmů. Tuto skutečnost musíte do 8 dnů od jejího vzniku oznámit příslušné zdravotní pojišťovně. Pojistné si pak budete platit sama, a to ve výši 13,5% z vyměřovacího základu, kterým je u této skupiny osob minimální mzda. Pojistné by činilo 1080 Kč měsíčně.
Protože uvádíte, že budete pečovat o nemocného otce, je možné, že byste mohla být zařazena do kategorie osob, za něž platí zdravotní pojištění stát. K tomu by došlo v případě, pokud by Váš otec byl závislý na Vaší péči a Vy zdravotní pojišťovně doložíte potvrzení o této skutečnosti (tj. o stupni jeho závislosti, době péče apod. – situace se posuzuje dle zákona o sociálních službách a je nutné, abyste se obrátila na obecní úřad obce s rozšířenou působností).
Po vykonání maturity v řádném termínu jste nadále zařazen v kategorii nezaopatřené dítě, tj. platí za Vás zdravotní pojištění stát, a to do 31. srpna daného roku, i když nebudete pokračovat ve studiích na vysoké škole. Od nástupu do zaměstnání pak za Vás bude odvádět pojistné zaměstnavatel. Z Vašeho dotazu dovozujeme, že celý měsíc září budete bez příjmu ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti, tj. budete muset o tomto informovat Vaši zdravotní pojišťovnu a uhradit pojistné za měsíc září sám, a to jako osoba bez zdanitelných příjmů (13,5% z minimální mzdy, tj. 1080 Kč za měsíc).
K první části dotazu uvádíme, že musíte informovat zdravotní pojišťovnu o ukončení samostatné výdělečné činnosti. Pokud jste podnikal na základě živnostenského oprávnění postačí, když oznámení pro zdravotní pojišťovnu učiníte prostřednictvím příslušného živnostenského úřadu. V případě, že jste se registroval na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, bude platit za vás zdravotní pojištění stát, avšak musíte tuto skutečnost naší zdravotní pojišťovně doložit. Pokud registrován na úřadu práce nejste a ani za vás stát nebude platit pojištění z jiného titulu, musíte si hradit zdravotní pojištění sám jako osoba bez zdanitelných příjmů, což představuje částku 13,5% z minimální mzdy, tj. 1080 Kč za měsíc.
Neboť však uvádíte, že jste ve finanční nouzi, zvažte, zda Vaše situace nezakládá možnost získat některou ze sociálních dávek resp. dávek pomoci v hmotné nouzi dle zákona č. 111/2006 Sb. Mezi dávky pomoci v hmotné nouzi patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi jsou totiž rovněž zařazeni do kategorie osob, za něž platí zdravotní pojištění stát. Přiznání dávek kompetentním orgánem pomoci v hmotné nouzi (pověřené obecní úřady dle příslušnosti trvalého pobytu žadatele) je pak nutné zdravotní pojišťovně oznámit do 8 dnů a doložit.
Protože doba, po kterou budete bez příjmu, nedosahuje celého kalendářního měsíce, není nutné tuto skutečnost oznamovat zdravotní pojišťovně, ani nebudete za tuto dobu platit pojistné. Jiná okolnost by nastala, kdybyste uzavřela novou pracovní smlouvu až od 1.2. (po dobu jednoho měsíce byste byla osobou bez zdanitelných příjmů, tuto skutečnost musela nahlásit a uhradila byste pojistné 13,5% z vyměřovacího základu, což je u této kategorie minimální mzda).
Nemusíte se obávat. O omyl se skutečně nejedná. Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění totiž rozlišuje mezi osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), která teprve podnikání v daném kalendářním roce zahajuje a tou, která již podniká delší dobu, pokud je daná osoba současně v kategorii, za kterou platí pojištění i stát. Protože za poživatele důchodu platí pojištění stát, vztahuje se na váš případ výjimka z povinnosti platiti zálohy. Tato výjimka konkrétně říká, že v prvním kalendářním roce činnosti není OSVČ povinna platit zálohy na pojistné v případě, že je za ni současně plátcem pojistného i stát. Pojistné uhradíte formou doplatku (doplatek se hradí do 8 dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok).
Informační výměna mezi živnostenskými úřady a zdravotními pojišťovnami pravidelně probíhá. Pokud jste oznámení učinil prostřednictvím tzv. jednotných registračních formulářů, které mají ŽÚ k dispozici a údaje byly vyplněny správně nebyl důvod, aby naše pojišťovna oznámení elektronicky neobdržela. Záměrně zdůrazňujeme to, zda byla data vyplněna správně. Je totiž možné, že mohl být chybně uveden kód naší pojišťovny 211, resp. zaměněn za kód jiné ZP, a tedy systém oznámení nepřiřadil naší zdravotní pojišťovně. Doporučujeme obrátit se na živnostenský úřad, kde jste oznámení učinil a ověřit si zde, zda byly údaje správně vyplněny.
Předpokládáme, že máte s úřadem práce vyjasněnu právě tu otázku, zda charakter a zejména výše předpokládaného výdělku neovlivní vaše zařazení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Z pohledu zdravotního pojištění je pak důležité, zda budete nadále evidován jako uchazeč o zaměstnání či nikoli. Zda Vám bude poskytována podpora v nezaměstnanosti, nehraje roli. Pokud budete nadále evidován jako uchazeč o zaměstnání, bude za Vás hradit pojistné stát a současně budete odvádět pojistné i z výdělku ze zaměstnání. Je však důležité, že pro vás v zaměstnání nebude platit tzv. minimální vyměřovací základ a pojistné (13,5%) za vás zaměstnavatel odvede jen ze skutečného výdělku. Upozorňujeme však, že je třeba zaměstnavatele na skutečnost, že jste stále evidován na úřadu práce, upozornit.
Stát by za vás platil pojistné v případě, že byste nastoupila na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, pobírala peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek. Neboť jste nadále v pracovním poměru a jste uznána práce neschopnou, platí však pro vás identická situace, jako v případě standardní pracovní neschopnosti, tj. doba neschopnosti se považuje za důležitou osobní překážku v práci a přiměřeně se tedy sníží vyměřovací základ vašeho pojistného. V případě neschopnosti trvající celý kalendářní měsíc nebudete tedy odvádět prostřednictvím svého zaměstnavatele žádné pojistné. Pokud nastoupíte na rodičovskou dovolenou, resp. bude vám přiznán rodičovský příspěvek, musí nám váš zaměstnavatel tuto skutečnost oznámit a budete zařazena mezi pojištěnce, za něž hradí pojistné stát.
Stát je plátcem zdravotního pojištění za tzv. nezaopatřené děti, kam spadají i studenti vysokých škol, a to do dosažení věku 26 let. Podmínkou dále je, že se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání a proto v době přerušení studia není v zásadě možné považovat dítě nadále za nezaopatřené. Je zde však právě výjimka v případě dětí, které musí přerušit studium z důvodu nemoci nebo úrazu. V takovém případě je nutné doložit zdravotní pojišťovně potvrzení ošetřujícího lékaře, že dítě v průběhu nemoci nemůže studovat a následně pak potvrzení, do kdy nemoc studium znemožňovala.
Zdravotní pojištění hradí stát i za studenty, kteří řádně ukončili studia na vysoké škole a v dalším studiu nepokračují, a to za dále uvedených podmínek. Stát je plátcem pojistného (dítě je považováno za nezaopatřené) vždy i v kalendářním měsíci, v němž studium skončilo, a to bez ohledu na to, bylo-li dítě v té době výdělečně činné. Dále je stát plátcem i za následující kalendářní měsíc, tj. ve vašem případě za červenec, ovšem pouze v případě, že nebudete vykonávat po celý tento měsíc výdělečnou činnost. Za měsíc srpen si tedy budete muset pojištění uhradit sama (1080 Kč).