Česká republika se, jako členský stát EU, musí především řídit základními principy a závaznými předpisy vyplývajícími z členství naší republiky v tomto společenství. Mezi základní kameny patří právo občanů EU na volný pohyb. V oblasti sociálního zabezpečení, kam patří také zdravotní pojištění, je proto třeba zacházet s migrujícími občany členských států EU tak, aby nebyla omezena jejich možnost přesouvat svoje bydliště, výdělečnou činnost nebo těžiště zájmů do jiného členského státu.
Hlavními evropskými předpisy v této oblasti, které jsou přímo závazné a mají přednost před českými zákony, jsou tzv. koordinační nařízení - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 987/2009, která od 1. 5. 2010 nahrazují Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 (tato 2 nařízení se však nadále vztahují na Švýcarsko a členské státy EHP – Norsko, Lichtenštejnsko, Island). Evropská koordinační nařízení a principy z nich vyplývající se tedy vztahují na členské státy EU a jejich občany, tak také v důsledku původních koordinačních předpisů také na členské státy EHP a Švýcarsko a jejich občany.
Mezi hlavní zásady vyplývající z evropských koordinačních nařízení je rovnost nakládání, kdy by k pojištěncům jiných členských států mělo být při poskytování zdravotní péče přistupováno stejně jako k českým občanům a dále princip jediného pojištění, kdy by se na osobu měly vztahovat právní předpisy sociálního zabezpečení pouze jediného členského státu.
Jestliže osoby migrují po EU, je třeba vědět, kde budou zdravotně pojištěny a kde budou případně odvádět pojistné na zdravotní pojištění. Rozhodující pro toto určení jsou následující skutečnosti podle jejich významnosti:
Pokud si osoba není jista, kde má být zdravotně pojištěna, je třeba se obrátit na některou z institucí sociálního zabezpečení v zemi, kde osoba bydlí. V ČR by se měla obrátit na příslušnou Správu sociálního zabezpečení a u ekonomicky neaktivních osob na některou ze zdravotních pojišťoven.
Na osobu vztahují právní předpisy pouze jediného státu a toto pravidlo se použije na všechny oblasti systému sociálního zabezpečení v rámci členských států EU. Z daného principu vyplývá, že osoba nemůže podléhat zákonné povinnosti odvodu pojistného ve dvou státech najednou.
Hlavním kritériem pro určení, kde má být osoba zdravotně pojištěna, je místo (stát) výkonu výdělečné činnosti. Osoba je primárně pojištěna v tom státě (EU, EHP či Švýcarsko), na jehož území vykonává své zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, a to bez ohledu na to, kde osoba bydlí. Pro některé kategorie osob jsou stanovena samostatná pravidla pro určení státu pojištění, jde o vyslané pracovníky, státní úředníky nebo diplomaty. Samostatná pravidla jsou dána i pro situace, kdy se jedná o souběh více činností, jako je například výkon výdělečné činnosti ve více státech najednou, v takovém případě je však třeba se nejprve obrátit na Správu sociálního zabezpečení, více na www.cssz.cz.
Kritéria pro posouzení, kdo je považován za rodinného příslušníka, určují vždy předpisy země, kde osoby bydlí. Nezaopatřeným rodinným příslušníkem bude nejčastěji kromě nezletilého a nezaopatřeného dítěte také manžel či manželka, který/která nepobírá žádné příjmy z výdělečné činnosti, důchod, dávky v nezaměstnanosti ani peněžitou pomoc v mateřství. Tyto osoby budou pojištěny ve stejném státě jako pracovník (tzv. živitel).
Pro zahrnutí do pojištění ve státě bydliště by osoba měla prokázat, že zde má ve smyslu evropských nařízení skutečné nebo také faktické bydliště. Tím se má na mysli objektivní skutečnost, jako je trvání a kontinuita přítomnosti v daném státě, charakter a podmínky činnosti (pokud je zde nějaká činnost vykonávána), rodinný stav a vazby, bytová situace a její stálost a také záměr osoby setrvat v tomto státě do budoucna.
Lékařsky nezbytnou zdravotní péčí se rozumí péče poskytnutá tak, aby osoba mohla dokončit svůj plánovaný pobyt v dané zemi a nemusela se vracet do státu pojištění dříve, než zamýšlela. Patří sem i zdravotní péče související s chronickým onemocněním (dialýza, kyslíková terapie, echokardiografie apod.) nebo těhotenstvím, nesmí se však jednat o péči, za kterou osoba cíleně vycestovala. Na lékařsky nezbytnou zdravotní péči mají osoby nárok po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) nebo Potvrzení dočasně nahrazujícího EHIC, který jim vydala jejich zdravotní pojišťovna. Musí se ale jednat o zdravotnické zařízení, které je napojeno na místní zákonný systém pojištění (u soukromého lékaře si budete muset ošetření pravděpodobně uhradit sami a případně požádat svoji zdravotní pojišťovnu o refundaci). Není ale zahrnuta spoluúčast pacienta a některé asistenční služby.
Osoby bydlící v jiném státě, než je jejich stát pojištění, mají nárok na plnou péči podle právních předpisů státu bydliště. Pravidlo se týká důchodců, žadatelů o důchod, pracovníků či jinak pojištěných osob a jejich nezaopatřených rodinných příslušníků, kteří bydlí v jiném státě, než jsou pojištěni, netýká se osob tzv. ekonomicky neaktivních. Instituce státu pojištění vystavuje doklad potvrzující nárok na plnou péči v zemi bydliště pomocí formulářů E106, E109, E120 či E121, které v budoucnu nahradí dokument S1.
Pokud osoba hodlá v zahraničí čerpat plánovanou zdravotní péči, je třeba, aby obdržela souhlas zdravotní pojišťovny s poskytováním zdravotní péče v jiném státě EU. Jedná se o specifickou péči, směřující k léčení konkrétního, již existujícího zdravotního problému pacienta.
V případě zdravotní péče, která je v ČR poskytována a kterou lze bez zbytečného odkladu v ČR poskytnout nebo v případě zdravotní péče, která naopak není zahrnuta v systému veřejného zdravotního pojištění ČR, není na udělení daného souhlasu právní nárok. Rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu s lékařskou péči v zahraničí je tak plně na rozhodnutí zdravotní pojišťovny. Souhlas s vyžádanou lékařskou péčí nesmí být odmítnut pouze v případě, že se jedná o péči hrazenou z českého pojištění a tato péče nemůže být v ČR poskytnuta v medicínsky ospravedlnitelné době. Součástí žádosti by mělo být také vyjádření ošetřujícího lékaře.
Karta EHIC, Evropský průkaz zdravotního pojištění, je v ČR zároveň národním průkazem zdravotního pojištění. Slouží tedy jako průkaz pojištěnce v ČR a současně slouží ve všech ostatních členských státech (EU, státech EHP a ve Švýcarsku) při uplatnění nároku na lékařsky nezbytnou zdravotní péči během pobytu.
V evropských zemích je obvyklé, že pacient platí poplatek spoluúčasti. Např. při návštěvě lékaře v Německu je poplatek 10 EUR za jednu návštěvu. Pacienti mohou platit také za hospitalizaci, v mnohých zemích např. 8 EUR za jeden den hospitalizace. Jedná se tak vlastně o obdobu regulačních poplatků v ČR či doplatek za vydané léky. Situace v ostatních zemích EU, EHP a ve Švýcarsku je k nalezení v publikaci CMÚ „Průvodce po EU“, nebo na www.cmu.cz.
Jedná se o poplatek spoluúčasti, kterou platí každý Německý pojištěnec při návštěvě lékaře. ZP MV ČR Vám tuto částku neproplatí. Byl-li jste cestovně připojištěn, můžete se obrátit na komerční pojišťovnu. Úroveň aktuálních poplatků spoluúčasti v zemích EU je k nalezení v publikaci CMÚ „Průvodce po EU“, nebo na www.cmu.cz.
Potřebný formulář či EHIC byste si měl vyzvednout u ZP MV ČR před svojí cestou do zahraničí. Budete-li hospitalizován a nebudete se moci prokázat příslušným formulářem, kontaktuje pracoviště ZP MV ČR a daný doklad bude dodatečně vystaven a případně přímo na žádost ošetřující instituce v zahraničí zaslán této instituci.
Cestovní pojištění Vám doporučujeme. Na základě karty EHIC máte nárok na nezbytnou zdravotní péči poskytnutou v zahraničí ve zdravotnickém zařízení, které je napojeno na tamní zákonný systém. Takové náklady tedy uhradí ZP MV ČR. Avšak nepatří sem náklady na převoz do České republiky, repatriace ostatků, asistenční služba nebo poplatky spoluúčasti. Tyto náklady by si musel uhradit pojištěnec na vlastní náklady.
Ano, dialýza je zahrnuta do lékařsky nezbytné zdravotní péče a jako taková by Vám měla být v Rakousku poskytnuta na základě předložení karty EHIC nebo „Potvrzení dočasně nahrazujícího EHIC“, který Vám vydá ZP MV ČR. Dialýza musí být v Rakousku poskytnuta ve zdravotnickém zařízení, které je napojeno na tamní systém zákonného pojištění (tedy tam, kde uznají vaši kartu EHIC). Při ošetření budete muset zaplatit případné poplatky spoluúčasti.
Na Norsko, jakožto členský stát EHP, se také vztahují evropská koordinační nařízení (viz výše). Proto na základě karty EHIC vydané naší zdravotní pojišťovnou budete mít během pobytu v Norsku nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči s ohledem na povahu onemocnění a předpokládanou délku pobytu a to na náklady naší zdravotní pojišťovny. Mezi lékařsky nezbytnou zdravotní péči však nepatří například převoz do České republiky, repatriace ostatků, asistenční služba a nebude hrazena péče, za kterou by pojištěnec cíleně vycestoval. Z uvedených důvodů Vám cestovní připojištění doporučujeme.
Jako švédský pojištěnec má během svého letního pobytu v ČR nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči. A to na základě předložení karty EHIC, kterou by mu měli vystavit ve Švédsku. Nebude zde však mít nárok na zdravotní péči preventivní, ani péči, která by nebyla lékařsky nezbytná a za kterou by do ČR cíleně přicestoval.
Jestliže Váš přítel plánuje zůstat v ČR celé prázdniny, doporučujeme, aby se tzv. výpomocně zaregistroval u některé zdravotní pojišťovny v ČR. Zdravotní pojišťovna mu pro české lékaře vystaví tzv. „Potvrzení o registraci“, se kterým se může v ČR prokazovat. Lékaři se tím zjednoduší postup při vykazování poskytnuté zdravotní péče.
U lékaře může také předložit kartu EHIC ze Švédska a během ošetření si zvolit jednu ze zdravotních pojišťoven v ČR jako výpomocnou.
Mohlo se jednat o zdravotnické zařízení, které není napojeno na zákonný systém zdravotního pojištění. Každý, kdo je v takovém zařízení ošetřen, si hradí poskytnutou zdravotní péči na vlastní náklady. Můžete však požádat svoji zdravotní pojišťovnu o refundaci těchto nákladů. Při cestě do zahraničí je vhodné zjistit si kontakt na lékařská zařízení napojená na zákonný systém zdravotního pojištění. Taková zařízení by Vás měla na základě předložení platného průkazu EHIC ošetřit v rozsahu lékařsky nezbytné zdravotní péče (může po Vás však požadovat úhradu spoluúčasti).
Můžete požádat ZP MV ČR o refundaci prostředků vynaložených na lékařsky nezbytné ošetření v zemi EU. Přiložte všechny doklady o tomto ošetření: lékařskou zprávu, účty, recepty apod., uveďte i bankovní spojení, kam Vám mohou být vráceny finanční prostředky.
Náklady mohou být proplaceny do výše, kterou by uhradila polskému pojištěnci tamní pojišťovna, nebo do výše ceny v ČR. Ne však výše, nežli pojištěnec skutečně zaplatil. Přepočet z cizích měn se řídí kurzem Evropské centrální banky ke dni refundace nákladů.
Na základě evropských koordinačních nařízení nejsou hrazeny poplatky spoluúčasti ani převoz pacienta zpět do ČR. V případě, že doprava není upravena příslušnou mezinárodní smlouvou (ČR nemá s FR uzavřenu smlouvu týkající se přepravy pacientů) a pacient nemá cestovní pojištění, může být převoz uskutečněn jen na náklady pacienta.
Jedná se o nezbytnou zdravotní péči, na jejíž poskytnutí máte v zemích EU na účet Vaší zdravotní pojišťovny nárok a to na základě předložení karty EHIC. Před takovouto cestou Vám však doporučujeme zvážit všechna možná rizika. Dle evropských pravidel by za lékařsky nezbytnou zdravotní péči nemělo být považováno cílené vycestování za účelem porodu v zahraničí. Kontaktujte proto před odjezdem zdravotní pojišťovnu pro další informace.
V rámci volného pohybu osob vyplývajícího z práva EU byste neměli být Vy ani Vaše dítě nuceni z důvodu nutnosti léčení vracet se do státu pojištění (tedy do ČR) dříve než jste původně zamýšleli. V rámci lékařsky nezbytné zdravotní péče by proto měla být zahrnuta také pediatrická péče o Vaše dítě. Upozorňujeme, že případné poplatky spoluúčasti ZP MV ČR neproplácí.
Od příštího měsíce budete pojištěncem rakouské zdravotní pojišťovny a ZP MV ČR pro Vás bude pouze výpomocnou ZP. Očkování proti klíšťové encefalitidě není hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění, jedná se o tzv. rozšířenou péči, která je hrazena z jiných zdrojů. Náklady na tuto péči nemůže ZP MV ČR nárokovat po zahraničních zdravotních pojišťovnách. Výše jmenované očkování Vám tedy neproplatíme.
Nebude-li Vaše činnost au-pair považována britskými předpisy za výdělečnou činnost podléhající britskému systému pojištění, bude Vás i nadále ZP MV ČR vést jako svého pojištěnce. Budete hradit pojistné ve výši stanovené pro osoby bez zdanitelných příjmů. V takovém případě budete mít ve Velké Británii nárok pouze na tzv. lékařsky nezbytnou zdravotní péči s ohledem na povahu onemocnění a předpokládanou délku pobytu, a to na náklady ZP MV ČR. Nárok na tuto péči budete mít po předložení průkazu EHIC vydaného naší zdravotní pojišťovnou, avšak pouze v zařízeních napojených na státní systém zdravotní péče ve Velké Británii (tato zařízení nesou označení NHS, více informací naleznete v publikaci CMÚ „Průvodce po EU“ nebo na www.cmu.cz). V případě, že budete dle britských právních předpisů zahrnuta do tamního systému pojištění z titulu výdělečné činnosti, přestanete být pojištěncem ZP MV ČR, a proto je třeba nahlásit tuto skutečnost co nejdříve Vaší zdravotní pojišťovně a vrátit průkaz pojištěnce.
Turista z členské země EU má nárok na nezbytnou zdravotní péči v ČR. Tento svůj nárok dokladuje kartou EHIC, kterou vydala jeho zahraniční zdravotní pojišťovna.
Lékař potřebuje tiskopis „Potvrzení o nároku pojištěnce“ (k dispozici buď na zdravotnických odděleních poboček ZP MV ČR nebo ke stažení na stránkách CMU http://www.cmu.cz/formulare/pon.pdf), kam opíše údaje z pacientovy karty EHIC. Tento formulář vyplní trojmo: jeden tiskopis si ponechá v dokumentaci pacienta, druhý odešle s vyúčtováním zdravotní pojišťovně, třetí předá pacientovi, aby ho odevzdal v lékárně s receptem v případě vyzvednutí léků na recept. Péči lékař vyúčtujte zdravotní pojišťovně, kterou si pacient vybral, a to výkonovým způsobem podle platné smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Turista platí stejné regulační poplatky jako český pojištěnec.
V případě, že má pojištěnec EU vyplněné Potvrzení o nároku pojištěnce a od příslušné zdravotní pojišťovny také Potvrzení o registraci nebo průkaz pojištěnce, zaúčtujte lékárna vydané léky příslušné zdravotní pojišťovně. Pojištěnec EU platí pouze doplatek na léčivý přípravek jako český pojištěnec.
V případě, že se pojištěnec EU nemůže prokázat výše uvedenými doklady, zaplatí plnou cenu léku a lékárna mu vydá recept a účet za léky. Pojištěnec EU se pak s těmito doklady může obrátit na svoji zdravotní pojišťovnu v zahraničí s žádostí o refundaci.
Vaše dcera zůstává i nadále českým pojištěncem. Studijní pobyt bude považován za přechodný pobyt v zemi EU, během něhož bude mít Vaše dcera nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči na účet ZP MV ČR, po předložení karty EHIC. ZP MV ČR musí donést potvrzení o studiu ve Vídni. Je nutné, aby ZP MV ČR doložila potvrzení o tom, že je i nadále studentem SŠ, nebo VŠ v ČR nebo že studium ve Vídni je z hlediska Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy bráno na roveň studiu v ČR.
Vaše dcera má při svém přechodném pobytu v zahraničí nárok na nezbytnou zdravotní péči s přihlédnutím k povaze onemocnění a předpokládané délce pobytu. Vzhledem k předpokládané délce pobytu bude do této péče zahrnuta i rehabilitace. V případě, že se Vaše dcera prokáže průkazem EHIC, měla by za ni, kromě poplatků spoluúčasti, tzv. výpomocně uhradit příslušnou péči zdravotní pojišťovna v Rakousku a následně tyto náklady nárokovat po ZP MV ČR.
Pokud Vám v ČR i po dobu Vaší rodičovské dovolené trvá pracovní poměr, nebudete nezaopatřeným rodinným příslušníkem Vašeho manžela, ale budete nadále českým pojištěncem. Vaše dítě bude také českým pojištěncem.
V případě, že Vám žádný pracovní poměr netrvá, budete Vy i Vaše dítě považováni za nezaopatřené rodinné příslušníky Vašeho manžela a budete zdravotně pojištěni tam, kde je zdravotně pojištěn Váš manžel – tedy v Německu.
V případě, že dojde k jakékoli změně situace, například, začnete opět pracovat, je třeba tyto skutečnosti neprodleně nahlásit české zdravotní pojišťovně (osoby mají zákonnou oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně).
Nebudete-li mít v Rakousku žádný příjem, budete i nadále českým pojištěncem. Přesunete-li svoje bydliště do Rakouska, můžete požádat ZP MV ČR o vystavení formuláře E121 (případně o dokument S1), se kterým se zaregistrujete u rakouské zdravotní pojišťovny. V Rakousku budete mít na základě uvedeného formuláře nárok na poskytnutí zdravotní péče v plném rozsahu tak, jako byste byla rakouským pojištěncem.
Při cestách do ČR budete mít také nárok na zdravotní péči v plném rozsahu, neboť zůstáváte nadále českým pojištěncem a máte průkaz zdravotního pojištění EHIC vydaný ZP MV ČR.
Podle pravidel z evropských nařízení je rozhodující, že osoba pobírá důchod pouze z Německa. I když má v ČR trvalé bydliště, spadá do německého systému zdravotního pojištění. V případě bydliště v ČR bude mít nárok na plnou péči na náklady německé pojišťovny, a to na základě formuláře E121, který by měla vydat německá pojišťovna. Tento pak předloží u ZP MV ČR a ta pak vydá osobě doklad pro české lékaře tzv. „žlutý EHIC“.
Ano, v případě, že jste českým důchodcem, který má bydliště v Německu, můžete si v zásadě zvolit, zda chcete být léčen/léčena ve státě bydliště (tedy v Německu) nebo v ČR.
Možnost volby, zda se léčit ve státě bydliště nebo ve státě pojištění mají podle evropských koordinačních nařízení všechny osoby, které pobírají důchod nebo jsou rodinnými příslušníky této osoby a jejich státem pojištění je: BELGIE, BULHARSKO, ČR, NĚMECKO, ŘECKO, ŠPANĚLSKO, FRANCIE, KYPR, LUCEMBURSKO, MAĎARSKO, NIZOZEMSKO, RAKOUSKO, POLSKO, SLOVINSKO, ŠVÉDSKO.
Podmínkou je, že budete pobírat pouze český důchod a nebudete vykonávat výdělečnou činnost. V případě výkonu výdělečné činnosti by Vaše situace byla posuzována podle země výkonu této činnosti.
V případě pobírání důchodu zároveň z ČR i z Německa byste podléhal/podléhala pouze pojištění v Německu, kde je zároveň Vaše bydliště (do Německa by Vám byl zasílán i český důchod).
V případě, že pobíráte pouze slovenský důchod a přesunul jste svoje bydliště do ČR, jste nadále slovenským pojištěncem. Nárok na plnou zdravotní péči však budete mít pouze ve státě bydliště.
V ČR budete mít nárok na plnou zdravotní péči na náklady slovenské zdravotní pojišťovny, a to na základě registrace u české ZP s formulářem E121 vydaným slovenskou zdravotní pojišťovnou. Česká ZP, u které se výpomocně zaregistrujete, Vám vydá potvrzení, které Vás v ČR opravňuje k čerpání zdravotní péče v plném rozsahu tak, jako kdybyste byl českým pojištěncem.
Na Slovensku budete mít z důvodu Vašeho bydliště v ČR nárok pouze na lékařsky nezbytnou zdravotní péči (Slovensko neučinilo příslušný vklad do přílohy evropského nařízení 883/2004, a proto důchodcům a jejich rodinným příslušníkům, kteří mají bydliště v jiném členském státě, nepřiznává nárok na plnou péči ve státě pojištění).
Ano, vzhledem k tomu, že trvale žijete v ČR a zároveň pobíráte i český důchod, patříte do českého systému veřejného zdravotního pojištění, i když pobíráte navíc vdovský důchod ze Slovenska (jedná se o souběh důchodů). V případě cesty na Slovensko budete mít nárok pouze na lékařsky nezbytnou zdravotní péči.
Jste slovenským pojištěncem a plnou péči v ČR za Vás hradí slovenská instituce, u které jste pojištěn. Slovenská instituce Vám zároveň vydává Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC). V případě cesty do jiného státu EU (například do Itálie) s sebou proto vezměte kartičku EHIC.
Dítě pobírající sirotčí důchod ze Slovenska náleží do slovenského systému zdravotního pojištění. Bude v ČR registrováno na základě formuláře E121 vydaného slovenskou institucí a ZP MV ČR jako výpomocně registrující zdravotní pojišťovna mu vydá doklad - „žlutý EHIC“. Na území Slovenska bude mít dítě nárok pouze na lékařsky nezbytnou zdravotní péči, a to i přesto, že je slovenským pojištěncem.
Matka bude pojištěna dle bydliště. V případě bydliště v ČR bude podléhat českému systému zdravotního pojištění. Rodičovský příspěvek, který matka v ČR pobírá, nepodléhá pravidlům evropských koordinačních předpisů, a proto k němu nebude pro účely posuzování situace přihlíženo.
Vaším státem pojištění je Švýcarsko, protože pobíráte důchod ze Švýcarska. Na Švýcarsko se vztahují koordinační nařízení č. 1408/71 a 987/72. Švýcarská instituce za Vás české instituci bude hradit 1xročně paušální částku a česká zdravotní pojišťovna za Vás hradí zdravotní péči v ČR i v jiných státech EU, EHP a ve Švýcarsku. ZP MV ČR Vám vydá i kartu EHIC, po jejímž předložení máte během přechodného pobytu v zemích EU, EHP a ve Švýcarsku nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči. Toto pravidlo se týká pouze Švýcarska a států EHP, na ostatní členské státy EU se vztahuje evropské nařízení č. 883/2004, podle kterého vydává EHIC přímo stát pojištění.
Podle evropských koordinačních nařízení se jím rozumí každá osoba zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná v jednom členském státě s bydlištěm v jiném členském státě, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně. Přeshraniční pracovník bývá rovněž označován jako pendler.
Budete považována za nezaopatřeného rodinného příslušníka Vašeho manžela, a proto byste měla být pojištěna ve stejném státě jako on. Pojistné byste měla případně odvádět v Polsku. Nezaopatření rodinní příslušníci přeshraničního pracovníka, kteří bydlí v jiném státě než je stát pojištění, mají vždy nárok na plnou zdravotní péči ve státě bydliště.
Jako pojištěnec jiného státu s bydlištěm v ČR je třeba požádat ve státě pojištění o vystavení formuláře pro nárok na plnou péči v zemi bydliště (E106, E109 nebo S1). Tento formulář pak předložíte zdravotní pojišťovně v ČR,
Nejlépe Vaším prostřednictvím, kdy předáte svému zaměstnavateli příslušné formuláře nutné pro registraci zaměstnavatele, především je to Přihláška a evidenční list zaměstnavatele, který Vám spolu s průvodním dopisem pro zahraniční zaměstnavatele vydá naše klientské pracoviště na našich pobočkách nebo je k dispozici na našich webových stránkách. Jakožto zahraniční subjekt nemá Váš zaměstnavatel české IČ, proto mu bude naší pojišťovnou vygenerováno. Pod tímto číslem bude Váš zaměstnavatel u nás evidován. Dále již postupuje stejně jako český zaměstnavatel, včetně předávání hromadného přehledu zaměstnavatele nebo např. předávání přehledů o měsíčních platbách pojistného. Zaměstnavatel formuláře vyplní a odešle zpět ZP MV ČR. Pojistné bude odvádět dle platných českých právních norem.
Podle nových evropských koordinačních nařízení je možné, aby pojistné, které by za zaměstnance měl zahraniční zaměstnavatel u ZP MV ČR dle českých zákonů platit, odváděl prostřednictvím svého zaměstnance. A to na základě písemné dohody zaměstnavatele se zaměstnancem, kterou u ZP MV ČR předloží. Pracovník ZP MV ČR následně zaregistruje zaměstnance jako „plátce pojistného“.
Švýcarsko sice není členský stát EU, ale vztahují se na něj pravidla vyplývající z evropského nařízení č. 1408/71 a řídí se tedy pravidly pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Panu Novákovi by měl být proto vystaven švýcarskou stranou formulář E 109, na základě kterého jsou kryti nezaopatření rodinní příslušníci osoby žijící v jiné zemi, než je výkon zaměstnání pracovníka. Tyto osoby mají nárok na plnou zdravotní péči ve státě bydliště, tedy v ČR.
Jelikož jste zaměstnána a zároveň pobíráte důchod z ČR, patříte i nadále do systému českého zdravotního pojištění. Nebudete tedy považována za nezaopatřeného rodinného příslušníka Vašeho manžela. Nadále Vám zůstává průkaz pojištěnce a jste pojištěncem ZP MV ČR.
Vzhledem k tomu, že pracujete v Rakousku, jste rakouským pojištěncem a máte nárok na plnou zdravotní péči jak v ČR, kde je Vaše bydliště, tak v Rakousku. U ZP MV ČR, která je Vaší výpomocnou zdravotní pojišťovnou, můžete být zaregistrována na základě formuláře E106 nebo S1 (případně S072) vydaného rakouskou pojišťovnou. ZP MV ČR pak výpomocně přebírá náklady za čerpání zdravotní péče v ČR, a proto za Vás uhradí i zdravotní péči v porodnici, kde porod proběhne. Následně bude úhradu této zdravotní péče požadovat po Vaší rakouské pojišťovně.
Vaše dítě bude Vaším nezaopatřeným rodinným příslušníkem a bude stejně jako Vy pojištěno v rakouském zdravotním pojištění. ZP MV ČR jako výpomocná zdravotní pojišťovna ve státě Vašeho bydliště vydá Vašemu dítěti tzv. „žlutý EHIC“ s vyznačením nároku na čerpání plné zdravotní péče v ČR.
Výše uvedené platí za podmínky, že budete mít nadále trvající pracovní poměr v Rakousku. V případě, že byste přestala být zaměstnána v Rakousku, začala byste Vy i Vaše dítě podléhat českým právním předpisům, protože máte bydliště v ČR.
Na Švýcarsko se spolu se státy EHP dosud vztahují pravidla z evropského nařízení č. 1408/71. Vzhledem k tomu, že ČR učinila vklad do přílohy VII nařízení č. 1408/71, budete pojištěn v obou státech. Ve Švýcarsku budete odvádět pojistné z příjmů ze zaměstnání a v ČR budete odvádět pojistné z příjmů z podnikání. Vaše samostatná výdělečná činnost v ČR bude s ohledem na princip asimilace skutečností pro účely odvádění pojistného považována za vedlejší zdroj příjmů (souběh zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti), nebudete tedy muset odvádět tzv. zálohy na pojistné, ale pouze doplatit pojistné do osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok. Pracovník ZP MV ČR Vám vystaví EHIC, se kterým budete v ČR navštěvovat zdravotnická zařízení.
V případě, že máte souběh zaměstnání ve dvou státech EU a bydlíte v ČR, je třeba tuto skutečnost oznámit na místně příslušné Správě sociálního zabezpečení a požádat o určení příslušnosti k právním předpisům. OSSZ Vám vydá potvrzení A1 které je třeba předložit i u partnerské instituce ve druhé zemi. Pojistné z obou příjmů byste měla odvádět pouze v jedné zemi.
Nejdříve je nutné určit, zda jsou členové Vaší rodiny podle slovenských právních předpisů (tedy podle státu jejich bydliště) považováni za Vaše nezaopatřené rodinné příslušníky.
Vaši nezaopatření rodinní příslušníci budou stejně jako Vy českými pojištěnci. ZP MV ČR jim vydá na jejich žádost Evropský průkaz zdravotního pojištění a pro nárok na čerpání plné péče na Slovensku jim vydá formulář E109 (nebo S072 či S1), se kterým se zaregistrují u slovenské pojišťovny. Vaše rodina bude mít nárok na plnou péči jak na Slovensku, tak v ČR. V ostatních státech EU budou mít nárok na nezbytnou zdravotní péči jako turisté.
V případě, že by členové Vaší rodiny nebyli podle slovenských právních předpisů považováni za Vaše nezaopatřené rodinné příslušníky, byla by jejich situace posuzována samostatně podle toho, zda například vykonávají výdělečnou činnost nebo pobírají některé dávky na Slovensku nebo jiném státě EU.
V případě, že zaměstnavatel Vašeho syna přihlásí a bude za něho odvádět pojistné na zdravotní pojištění po dobu brigády, bude Váš syn spadat do českého systému zdravotního pojištění. Bude odhlášen z německého systému zdravotního pojištění. Pojede-li Váš syn do Německa během srpna, bude mít nárok pouze na nezbytnou péči jako turista.
Po dobu, kdy budete pobírat peněžitou pomoc v mateřství v ČR, budete Vy i Vaše dítě českými pojištěnci. Českými pojištěnci budete i po dobu, kdy pobíráte rodičovský příspěvek a máte nadále trvající pracovní poměr v ČR.
V případě, že Vám nebude v ČR trvat pracovní poměr, začnete být po ukončení pobírání peněžitých dávek v mateřství považována spolu s Vaším dítětem za nezaopatřeného rodinného příslušníka Vašeho manžela a Vaše situace se bude posuzovat s ohledem na jeho situaci a stát pojištění. V ČR, tedy ve státě Vašeho bydliště, budete mít nadále nárok na zdravotní péči v plném rozsahu, a to na účet německé zdravotní pojišťovny Vašeho manžela.
Evropská nařízení jsou založena na základě principu jednoho pojištění. Rakouská ZP Vám vystaví formulář E106, se kterým se zaregistrujete u ZP MV ČR. ZP MV ČR Vám vydá „Potvrzení o registraci“, nebo tzv. „žlutý EHIC“, se kterým se budete prokazovat při ošetření v ČR. Máte nárok na zdravotní péči v plném rozsahu pojištěnce ČR.
Pro výjezd za tímto léčením je nutný souhlas zdravotní pojišťovny s poskytnutím zdravotní péče v zahraničí. Obraťte se na ZP MV ČR s žádostí o povolení léčby spolu s vyjádřením ošetřujícího lékaře. Měli byste také uvést zdravotnické zařízení, ve kterém bude probíhat léčba a předpokládanou cenu léčení. ZP MV ČR Vaši žádost projedná, v případě souhlasu Vám bude vydán pro dceru formulář E 112 (který bude v budoucnu nahrazen formulářem S2), na jehož základě budete moci za stanovených podmínek vycestovat za léčením do Německa. ZP MV ČR poté toto léčení za Vás uhradí zahraniční instituci. ZP MV ČR nehradí poplatky spoluúčasti, které jsou ve státech EU obvyklou součástí poskytnutí lékařské péče. Obecně však není právní nárok na souhlas zdravotní pojišťovny s plánovaným léčením v zahraničí, je-li poskytnutí této péče dostupné v ČR.
Zdravotní pojišťovna v ČR bude zpravidla trvat na předchozí registraci pojištěnce s formulářem E112 (nebo nově S2) vystaveným v zahraničí. Vyžádaná péče, která bude poskytována, by měla být vždy také projednána s příslušným zdravotnickým zařízením. Bez těchto kroků nemůže česká ZP provést úhradu poskytnuté zdravotní péče.
V současné chvíli není v ČR stanovena hranice, kdy by mělo být poskytnutí zdravotní péče cizímu pojištěnci v ČR předem předjednáno s českou zdravotní pojišťovnou. Je však více než vhodné komunikovat ještě před poskytnutím samotné vyžádané péče s institucí v zahraničí, která souhlas vydala, a to z důvodu přesného vymezení rozsahu vyžádané péče a případného upřesnění v případě nutného rozšíření léčení.
ZP MV ČR nejprve ověří, zda by cena daného předoperačního vyšetření nebyla v ČR vyšší, než kolik by za toto vyšetření uhradila instituce v Německu svému pojištěnci. Toto zjišťování a komunikace se zahraniční institucí však může trvat delší dobu. Jestliže ZP MV ČR zjistí, že dle české ceny je výše úhrady vyšší, doplatí ZP MV ČR Vaší matce částku, o kterou česká cena převyšuje možnou úhradu od cizí instituce. Maximálně však pojišťovna uhradí částku, kterou pojištěnec v jiném státě skutečně zaplatil.
Vaše matka má v tomto případě nárok na refundaci vynaložených nákladů buď v ceně, kterou by za danou péči uhradila cizí instituce, nebo v ceně, kterou by daná péče stála v rámci českého systému.
Vyslaným pracovníkem se rozumí pracovník, který je ze státu výkonu výdělečné činnosti vyslán v rámci svého pracovněprávního vztahu do jiného členského státu EU, aby tam vykonával práci po přechodnou dobu a to maximálně 2 roky. Pracovník zůstává po dobu vyslání pojištěncem původního státu, odkud je vyslán. Podmínkou je doba vyslání nepřesahující 2 roky a dále splnění náležitostí předpokládajících vyslání, například zachování přímého vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, předchozí podléhání právním předpisům státu, odkud je osoba vyslána atd. (více informací poskytne ČSSZ www.cssz.cz). O vyslání pracovníka do jiného státu EU musí být informována příslušná instituce - v ČR je příslušnou institucí nejdříve Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která vystavuje formulář E101 (nově také A1), který dokládá, že pracovník je nadále pojištěncem ČR. Skutečnost, že je osoba vyslána do jiného státu EU a že bude nadále podléhat právním předpisům původního státu, je také třeba nahlásit pojišťovně ve státě, kam je osoba vyslána.
Ano i OSVČ může dle evropských koordinačních nařízení patřit do kategorie vyslaný pracovník. Je nutné, aby Vám OSSZ resp. ČSSZ vydala formulář E101 (případně přenositelný dokument A1) prokazující, že jste nadále českým pojištěncem.
Osoba, která ukončí výkon výdělečné činnosti, je zdravotně pojištěna v zemi, kde je registrována úřadem práce a kde jsou jí vypláceny dávky v nezaměstnanosti. Zároveň má právo hledat si práci i v jiném státě EU (více informací http://portal.mpsv.cz nebo www.mpsv.cz).
Obecně je dle evropských předpisů osoba registrována úřadem práce a zároveň zdravotně pojištěna ve státě, kde předtím vykonávala výdělečnou činnost. V případě tzv. přeshraničního pracovníka, bude příslušným státem (státem pojištění) stát bydliště. Dále platí, že od okamžiku, kdy pracovník přestane pobírat dávky v nezaměstnanosti jednoho státu a nezačnou se na něj vztahovat právní předpisy jiného státu, například z důvodu výkonu výdělečné činnosti, bude podléhat předpisům a bude zdravotně pojištěn ve státě, kde má bydliště.
Podle evropských předpisů můžete poté, co budete evidován úřadem práce po dobu nejméně 4 týdnů, odjet do jiného státu EU za účelem hledání zaměstnání, aniž byste přišel o případnou výplatu dávek v nezaměstnanosti. Do jiného členského státu Vám pak mohou být posílány peněžité dávky, nejdéle po dobu 3 měsíců. Důležité je však splnění podmínek spolupráce s místními úřady práce. Doporučujeme Vám proto se o těchto povinnostech před vycestováním informovat (informace Vám může sdělit úřad práce).
S ohledem na Vaši otázku tedy můžete za účelem hledání zaměstnání odcestovat do Anglie, kam Vám budou z ČR vypláceny dávky v nezaměstnanosti (po dobu, po kterou na ně máte nárok, nejdéle však po 3 měsíce). Během Vašeho pobytu v Anglii budete mít nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči na účet naší zdravotní pojišťovny. Péče Vám bude poskytnuta po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) vydaného naší zdravotní pojišťovnou.
V případě, že poté, co Vám z ČR přestanou být vypláceny dávky v nezaměstnanosti, nebudete českým pojištěncem dle evropských nařízení (například se stanete pojištěncem státu, kde bydlíte nebo začnete pracovat v jiném státě EU), musíte vrátit průkaz pojištěnce, který Vám ZP MV ČR vydala a obrátit se na nově příslušnou instituci.
Po celou dobu, kdy je osobě v ČR vyplácena podpora v nezaměstnanosti, je českým pojištěncem. Poté je rozhodující, zda by osoba neměla být pojištěna v jiném státě EU, například z důvodu výplaty jiného druhu peněžitých dávek, z důvodu výkonu výdělečné činnosti v jiném státě nebo pouze z důvodu bydliště v jiném státě EU. Začne-li osoba podléhat právním předpisům jiného členského státu EU, měl by jí být ukončen také pojistný vztah u zdravotní pojišťovny v ČR ukončena platnost vydaných formulářů (např. formuláře E 106 či E 109 pro její rodinné příslušníky). Osoba může být zároveň vedena v evidenci úřadu práce i delší dobu a v případě, že prokáže „skutečné“ bydliště v ČR, bude nadále českým pojištěncem.